Status pozorovatele v eurozóně by byl signál, že se s námi počítá

Vláda ČR chce na závěr svého mandátu prosadit Česku status pozorovatele v eurozóně. Na jednání ministrů financí eurozóny by tak ráda měla i svého zástupce. Jedná se o pragmatické řešení, pokud nechceme ztratit kontakt s vývojem a máme zájem ukázat, že s námi Unie může počítat. Před volbami tím navíc naznačujeme, že dosud spíše skeptický přístup české vlády k přijetí eura se nyní mění.

 

O vzniku takzvaného statusu pozorovatele v eurozóně nedávno informoval premiér Sobotka české velvyslance. Považuji to za jednoznačně pozitivní zprávu. Koneckonců, vždy je lepší být u vzniku zásadních rozhodnutí, i když je nemůžeme přímo ovlivňovat. Otázkou zůstává, jakou podporu premiér k tomuto kroku získá a jak se k požadavku budou stavět zástupci zemí platících eurem. V každém případě je tento náš krok důkazem, že chceme zůstat v kontaktu se západoevropskými zeměmi.  Abychom byli schopni připravit se na možný vstup eura, možnost vidět přímo do euro kuchyně je nezpochybnitelným přínosem.

 

Držme krok s ostatními zeměmi eurozóny

Lze očekávat, že eurozóna bude v pohybu a pozorovatelský status může být nástrojem, jak udržet krok a být připraven. Rozhodnutí eurozóny nás tak jako tak již teď ovlivňují. Negativně bych proto vnímal, pokud by se nám země platící eurem měly vzdalovat, nebo pokud bychom se měli my vůči nim intenzivněji vymezovat. Příkladem nám může být Británie, která se pokoušela vyjednat s Unií speciální podmínky. Brát z EU jen pozitiva se však britským politikům vymstilo a voliči ve volbách demonstrovali svůj nesouhlas. Pokud jsme součástí celku, nese to svá pozitiva i negativa.

 

Přijmout euro se nám ekonomicky vyplatí

Koruna je pevně navázána na euro a po celou dobu intervencí ČNB se naše ekonomika chovala tak, jako bychom euro už měli. Z mého subjektivního hlediska vnímám, že je v našem zájmu euro přijmout. Určitě to má více přínosů než zůstat v současné situaci. Nejen že bychom měli větší vyjednávací sílu s evropskými partnery, ale hlavně bychom byli atraktivnější pro zahraniční investice. Pro mnoho společností podnikajících v nízko maržovém byznysu je lokální měna nezanedbatelným rizikem a je škoda kvůli ní přicházet o lukrativní obchody. Pokud by se v eurozóně našla podpora našeho návrhu na status pozorovatele, bude to signál, že se s námi počítá.

 

 

O autorovi:

 
Od roku 2017 je ředitelem Saxo Bank pro střední a východní Evropu. Pražskou kancelář Saxo Bank vedl od roku 2014. V minulosti pracoval osm let v Citibank, kde měl na starosti celý prodej investičních nástrojů včetně spolupráce se třetími stranami. Americkou banku opustil v roce 2011 v pozici viceprezidenta a ředitele investičních produktů. Poté se věnoval profesionální správě majetku. Dlouhodobě se zajímá o ekonomická témata, politiku a vše ostatní, co má nebo může mít vliv na obchodování a investování.

 

EXPRESS ZPRÁVY
17. 06. 2018

Tento týden byl z pohledu měnové politiky prozatím nejdůležitějším v tomto roce. Americký Fed zvýšil opět své úrokové sazby a vyslal jasný jestřábí signál, že bude pokračovat i v následujících letech. ECB oznámila postupný konec kvantitativního uvolňování a definitivně tak ukončila éru ultra uvolněné měnové politiky. Naopak japonská centrální banka pokračuje v pumpování peněz do ekonomiky a dokonce snížila svojí inflační prognózu. S překvapením přišla i čínská centrální banka, která nezvýšila své úrokové sazby a nenásledovala tak rozhodnutí Fedu. Čínská ekonomika podle posledních čísel ztrácí svůj výkon. Zpomalila průmyslová výroba, maloobchodní tržby i investice. K tomu se přidávají obavy z obchodních válek s USA, které mohou čínskou ekonomiku hodně bolet.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

07. 06. 2018

Euro vůči dolaru za včerejší den posílilo na EUR/USD 1,177. Stojí za tím výroky hlavního ekonoma ECB P. Praeta, podle kterého utažený trh práce a stále slušné výsledky PMI zřetelně tlačí inflaci na svůj cíl. Nejdůležitější informací, která v jeho dnešním projevu zazněla, je to, že výkonná rada ECB příští týden zhodnotí výsledky programu kvantitativního uvolňování a naznačí, kdy přijde jeho ukončení. Podle jiného člena výkonné rady K. Knota by konec kvantitativního uvolňování měl přijít co nejdříve.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

06. 06. 2018

České maloobchodní tržby v dubnu vzrostly o 4,7 % v meziročním srovnání. Tržby bez započtení prodejů automobilů zrychlily meziroční tempo růstu na 5,6 %. Po horších výsledcích z posledních dvou měsíců se maloobchodní tržby v dubnu vrátily na dráhu rychlého růstu. Klíčovým faktorem, který výrazně ovlivnil meziroční růst tržeb, byl vyšší počet dubnových pracovních dnů ve srovnání s loňskem. Velikonoce letos vyšly již na konec března a daly tak obchodníkům o dva běžné otevírací dny navíc. Po dvou měsících propadů se růst prodejů automobilů opět vrátil do černých čísel (+2,3 % r/r). Maloobchodní tržby bez aut budou v tomto roce podle našeho odhadu růst svižným tempem až 7 %.


Autor: Milan Frydrych, analytik Raiffeisenbank

01. 06. 2018

Oslabování koruny z posledních dnů bylo zapříčiněno velkou nejistotou na evropských trzích kvůli vyhrocené situaci na politické scéně v Itálii. Nicméně díky obnovenému posilování eura vůči dolaru nad EUR/USD 1,16 svůj trend obrátila i koruna. Ta od včerejška posílila z 25,95 až na 25,8 korun za euro. Italská situace se prozatím uklidnila a to způsobilo korekci jak kurzu eura, tak v důsledku i kurzu koruny.

Je dobré doplnit, že oslabování z počátku týdne postihlo všechny měny v našem regionu – tržní aktéři očividně přesouvají své investice do bezpečných přístavů. Nicméně míra oslabování měn našich sousedů je vyšší. Maďarský forint i polský zlotý téměř shodně oslabily o 2 %, zatímco koruna byla v úterý slabší jen o 0,8 %. Klíčovým faktorem je velice holubičí přístup centrálních bank obou zemí, které pokračují v extrémně uvolněné měnové politice a její změnu do normálního stavu čím dál více odkládají. Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank