Status pozorovatele v eurozóně by byl signál, že se s námi počítá

Vláda ČR chce na závěr svého mandátu prosadit Česku status pozorovatele v eurozóně. Na jednání ministrů financí eurozóny by tak ráda měla i svého zástupce. Jedná se o pragmatické řešení, pokud nechceme ztratit kontakt s vývojem a máme zájem ukázat, že s námi Unie může počítat. Před volbami tím navíc naznačujeme, že dosud spíše skeptický přístup české vlády k přijetí eura se nyní mění.

 

O vzniku takzvaného statusu pozorovatele v eurozóně nedávno informoval premiér Sobotka české velvyslance. Považuji to za jednoznačně pozitivní zprávu. Koneckonců, vždy je lepší být u vzniku zásadních rozhodnutí, i když je nemůžeme přímo ovlivňovat. Otázkou zůstává, jakou podporu premiér k tomuto kroku získá a jak se k požadavku budou stavět zástupci zemí platících eurem. V každém případě je tento náš krok důkazem, že chceme zůstat v kontaktu se západoevropskými zeměmi.  Abychom byli schopni připravit se na možný vstup eura, možnost vidět přímo do euro kuchyně je nezpochybnitelným přínosem.

 

Držme krok s ostatními zeměmi eurozóny

Lze očekávat, že eurozóna bude v pohybu a pozorovatelský status může být nástrojem, jak udržet krok a být připraven. Rozhodnutí eurozóny nás tak jako tak již teď ovlivňují. Negativně bych proto vnímal, pokud by se nám země platící eurem měly vzdalovat, nebo pokud bychom se měli my vůči nim intenzivněji vymezovat. Příkladem nám může být Británie, která se pokoušela vyjednat s Unií speciální podmínky. Brát z EU jen pozitiva se však britským politikům vymstilo a voliči ve volbách demonstrovali svůj nesouhlas. Pokud jsme součástí celku, nese to svá pozitiva i negativa.

 

Přijmout euro se nám ekonomicky vyplatí

Koruna je pevně navázána na euro a po celou dobu intervencí ČNB se naše ekonomika chovala tak, jako bychom euro už měli. Z mého subjektivního hlediska vnímám, že je v našem zájmu euro přijmout. Určitě to má více přínosů než zůstat v současné situaci. Nejen že bychom měli větší vyjednávací sílu s evropskými partnery, ale hlavně bychom byli atraktivnější pro zahraniční investice. Pro mnoho společností podnikajících v nízko maržovém byznysu je lokální měna nezanedbatelným rizikem a je škoda kvůli ní přicházet o lukrativní obchody. Pokud by se v eurozóně našla podpora našeho návrhu na status pozorovatele, bude to signál, že se s námi počítá.

 

 

O autorovi:

 
Od roku 2017 je ředitelem Saxo Bank pro střední a východní Evropu. Pražskou kancelář Saxo Bank vedl od roku 2014. V minulosti pracoval osm let v Citibank, kde měl na starosti celý prodej investičních nástrojů včetně spolupráce se třetími stranami. Americkou banku opustil v roce 2011 v pozici viceprezidenta a ředitele investičních produktů. Poté se věnoval profesionální správě majetku. Dlouhodobě se zajímá o ekonomická témata, politiku a vše ostatní, co má nebo může mít vliv na obchodování a investování.

 

EXPRESS ZPRÁVY
22. 02. 2018

Únorový IFO index pro Německo poklesl výrazněji, než očekával trh. Pokles zaznamenaly všechny složky indexu. Budoucí očekávání poklesla o 2,9 b. na 105,4 b. Pokles IFO indexu tak doplňuje korekci dříve zveřejněných předstihových ukazatelů v Německu i eurozóně. Přehnaný optimismus už několik měsíců hnal tyto ukazatele do neopodstatněných hodnot, a i proto považujeme tento pokles za ozdravný proces a ve výsledku se jedná o pozitivní signál. Nicméně trh vnímá pokles negativně a v kontextu nedostatku jiných statistik v tomto týdnu působí proti euru.



Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

15. 02. 2018

Výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů po včerejším zveřejnění americké lednové inflace dále rostou. Aktuálně se pohybují jen pár bodů pod symbolickou tříprocentní hranicí a zároveň jsou nejvyšší od ledna 2014. Přitom o této hranici se často mluví jako o bodu zlomu, kdy se výnosy amerických státních dluhopisů stanou atraktivnějšími než akcie, a zároveň bude pro americké společnosti stále nákladnější si půjčovat na kapitálovém trhu. Pravděpodobně tato hranice bude o něco výše, nicméně její dosažení je otázkou týdnů či dnů. Dalšímu růstu výnosů přidává expanzivní výhled federálního rozpočtu americké administrativy, který v očích investorů nebudí víru v zářnou budoucnost ekonomiky, nebo očekávané další zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

13. 02. 2018

Cena ropy Brent v pátek na okamžik spadla pod 62 dolarů za barel. Zakončila tak nejhorší týden trhu s ropou za více než dva roky. Stojí za tím pád poptávky spojený se sezónní údržbou amerických rafinérií. Dnešek sice přinesl určité posílení na 63,63 dolarů, ale za pádem ceny ropy stojí důležitější faktory, které budou cenu ovlivňovat i v příštích měsících. Produkce břidlicové ropy z USA roste nebývalým tempem a jen za poslední týden dosáhla více než 10,2 miliónu barelů denně. Spojené státy tak mají nakročeno stát se největším producentem ropy na světě (před Saudskou Arábií i Ruskem), měřeno podle denní produkce. Růst cen ropy z druhé poloviny minulého roku navnadil americké těžební společnosti k intenzivnějším investicím do nových ropných plošin. Efektivnější těžba a volnější regulační prostředí také umožnily mnoha americkým břidlicovým těžištím generovat zisk, i pokud cena ropy spadne na 50 dolarů. Usilovné snahy OPECu držet produkci nízko, aby ceny ropy začaly stoupat, tak nebudou mít letos velký dopad. Naopak tím ropný kartel riskuje posílení tržního podílu Spojených států. Vzhledem k fiskální nejistotě v Saudské Arábii i Rusku, ale OPEC ani nemá na výběr. Růst nabídky USA tak bude hlavním fenoménem trhu s ropou v letošním roce. Podle odhadu týmu RBI se bude cena Brentu na konci toho kvartálu pohybovat poblíž 66 dolarů, v příštím kvartálu pak nadále klesne na 63 dolarů za barel.

Autor: Jakub Červenka, anylytik Raiffeisenbank

08. 02. 2018

Podíl nezaměstnaných na populaci v aktivním věku (podle metodiky ministerstva práce) v lednu narostl o desetinu procentního bodu na 3,9 %, což odpovídá našemu odhadu i očekávání trhu. Celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 3,1 % na téměř 300 tisíc, ale počet volných pracovních míst v lednu vzrostl více než dvojnásobným tempem na více než 230 tisíc. Za nárůstem nezaměstnanosti stojí hlavně větší počet krátkodobě nezaměstnaných (nárůst o 15 tisíc), což je ale přirozeným zimním vývojem. Sezónní faktory v zimě na krátko přetlačují i ohromnou poptávku po pracovní síle, která je důsledkem silného ekonomického růstu. Podle našich propočtů sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v lednu činila 3,6 %. Dobrou zprávou je, že počet dlouhodobě nezaměstnaných nadále klesá již dvacátý měsíc v řadě. Nárůst nezaměstnanosti zasáhl pracovníky s nižší kvalifikací, naopak nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných klesla. Drobný nárůst nezaměstnanosti budeme pravděpodobně sledovat i v únoru, ale ve zbytku roku náš model předvídá pozvolný pokles nezaměstnanosti k 3,5 %.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank