Region CEE začal rok silným růstem

Výkonnost ekonomiky v prvním čtvrtletí 2017 pozitivně překvapila hned v několika zemích střední a východní Evropy (CEE). Výrazného růstu obzvlášť dosáhly ekonomiky Rumunska, Polska, Maďarska a České republiky.  

Nedávný růst je obecně založen na stoupající poptávce domácností, růstu investic (obzvláště v Maďarsku) a zahraničním obchodu (především v České republice a na Slovensku).
„Vzhledem k tomuto vývoji jsme přistoupili ke zvýšení našeho odhadu průměrného růstu v regionu střední Evropy za tento rok z 3,1 procenta na 3,6 procenta. I pro následující rok očekáváme růst přesahující 3 procenta,“ uvádí hlavní ekonom Raiffeisen Bank International Peter Brezinschek.

 

„I české ekonomice se daří. Bohužel v rychlejším růstu ji brání vysátý trh práce, na kterém chybí nejen kvalifikované ale už i nekvalifikované pracovní síly. Proto náš odhad růstu na letošní i příští rok neměníme,“ doplňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

 

Situace v jihovýchodní Evropě (SEE) je podobná. Největší ekonomika regionu – Rumunsko – prožívá boom. Ekonomiku žene vpřed především spotřeba domácností. I když v Bulharsku je dynamika ekonomiky zatím stálá, tempo růstu na západním Balkáně zpomaluje. Mírně nižšího růstu v porovnání s předchozím čtvrtletím dosáhlo Srbsko i Chorvatsko. V Chorvatsku je další růst také ovlivněn bankrotem Agrokoru, největší společnosti v zemi.

„Z těchto důvodů jsme snížili odhad pro Chorvatsko na tento i příští rok o 0,5 procentního bodu. Nicméně naše celková předpověď pro region SEE je i nadále růstová, konkrétně mezi 3,7 a 4,1 procenty v roce 2017. V roce 2018 také očekáváme výrazný růst ekonomiky ve výši 3,5 procenta,“ vysvětluje Brezinschek.

 

Ve východní Evropě (EE) stojí za zmínku především konec recese v Rusku.

 

Dynamika inflace oslabuje

Po strmém růstu inflace na trzích CE/SEE na začátku roku, vlivem vývoje cen energií, se i zde situace poněkud zklidnila. Některé země dosáhly maxima inflace v březnu. Inflace v Rusku se nadále snižuje, přičemž centrální bankou stanovený cíl 4 procent je téměř dosažen.  V ČR se inflace od začátku roku drží těsně nad inflačním cílem ČNB (2 %). Prudké zrychlení inflace v prvním čtvrtletí 2017 bylo jen přechodnou epizodou spojenou se sezónním výkyvem v cenách potravin. Inflace se bude přesto po zbytek roku pohybovat v blízkosti inflačního cíle ČNB, což umožní centrální bance začít zvedat úrokové sazby ze současných extrémně nízkých hodnot.

„Očekáváme, že v průběhu čtvrtého čtvrtletí 2017 ČNB přistoupí k prvnímu zvýšení základní úrokové sazby o 0,20 bazických bodů na 0,25 %. Toto zvýšení bude ale spíše testem, po kterém nebude hned následovat nepřetržitá řada růstu sazeb. Příliš rychlé zvyšování sazeb by vyprovokovalo prudké posilování koruny, které by zatlačilo inflaci zpět pod 2 %,“ říká Horská.

 

EXPRESS ZPRÁVY
22. 02. 2018

Únorový IFO index pro Německo poklesl výrazněji, než očekával trh. Pokles zaznamenaly všechny složky indexu. Budoucí očekávání poklesla o 2,9 b. na 105,4 b. Pokles IFO indexu tak doplňuje korekci dříve zveřejněných předstihových ukazatelů v Německu i eurozóně. Přehnaný optimismus už několik měsíců hnal tyto ukazatele do neopodstatněných hodnot, a i proto považujeme tento pokles za ozdravný proces a ve výsledku se jedná o pozitivní signál. Nicméně trh vnímá pokles negativně a v kontextu nedostatku jiných statistik v tomto týdnu působí proti euru.



Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

15. 02. 2018

Výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů po včerejším zveřejnění americké lednové inflace dále rostou. Aktuálně se pohybují jen pár bodů pod symbolickou tříprocentní hranicí a zároveň jsou nejvyšší od ledna 2014. Přitom o této hranici se často mluví jako o bodu zlomu, kdy se výnosy amerických státních dluhopisů stanou atraktivnějšími než akcie, a zároveň bude pro americké společnosti stále nákladnější si půjčovat na kapitálovém trhu. Pravděpodobně tato hranice bude o něco výše, nicméně její dosažení je otázkou týdnů či dnů. Dalšímu růstu výnosů přidává expanzivní výhled federálního rozpočtu americké administrativy, který v očích investorů nebudí víru v zářnou budoucnost ekonomiky, nebo očekávané další zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

13. 02. 2018

Cena ropy Brent v pátek na okamžik spadla pod 62 dolarů za barel. Zakončila tak nejhorší týden trhu s ropou za více než dva roky. Stojí za tím pád poptávky spojený se sezónní údržbou amerických rafinérií. Dnešek sice přinesl určité posílení na 63,63 dolarů, ale za pádem ceny ropy stojí důležitější faktory, které budou cenu ovlivňovat i v příštích měsících. Produkce břidlicové ropy z USA roste nebývalým tempem a jen za poslední týden dosáhla více než 10,2 miliónu barelů denně. Spojené státy tak mají nakročeno stát se největším producentem ropy na světě (před Saudskou Arábií i Ruskem), měřeno podle denní produkce. Růst cen ropy z druhé poloviny minulého roku navnadil americké těžební společnosti k intenzivnějším investicím do nových ropných plošin. Efektivnější těžba a volnější regulační prostředí také umožnily mnoha americkým břidlicovým těžištím generovat zisk, i pokud cena ropy spadne na 50 dolarů. Usilovné snahy OPECu držet produkci nízko, aby ceny ropy začaly stoupat, tak nebudou mít letos velký dopad. Naopak tím ropný kartel riskuje posílení tržního podílu Spojených států. Vzhledem k fiskální nejistotě v Saudské Arábii i Rusku, ale OPEC ani nemá na výběr. Růst nabídky USA tak bude hlavním fenoménem trhu s ropou v letošním roce. Podle odhadu týmu RBI se bude cena Brentu na konci toho kvartálu pohybovat poblíž 66 dolarů, v příštím kvartálu pak nadále klesne na 63 dolarů za barel.

Autor: Jakub Červenka, anylytik Raiffeisenbank

08. 02. 2018

Podíl nezaměstnaných na populaci v aktivním věku (podle metodiky ministerstva práce) v lednu narostl o desetinu procentního bodu na 3,9 %, což odpovídá našemu odhadu i očekávání trhu. Celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 3,1 % na téměř 300 tisíc, ale počet volných pracovních míst v lednu vzrostl více než dvojnásobným tempem na více než 230 tisíc. Za nárůstem nezaměstnanosti stojí hlavně větší počet krátkodobě nezaměstnaných (nárůst o 15 tisíc), což je ale přirozeným zimním vývojem. Sezónní faktory v zimě na krátko přetlačují i ohromnou poptávku po pracovní síle, která je důsledkem silného ekonomického růstu. Podle našich propočtů sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v lednu činila 3,6 %. Dobrou zprávou je, že počet dlouhodobě nezaměstnaných nadále klesá již dvacátý měsíc v řadě. Nárůst nezaměstnanosti zasáhl pracovníky s nižší kvalifikací, naopak nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných klesla. Drobný nárůst nezaměstnanosti budeme pravděpodobně sledovat i v únoru, ale ve zbytku roku náš model předvídá pozvolný pokles nezaměstnanosti k 3,5 %.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank