Průzkum: Ideální cena másla? Podle Čechů do 40 korun

 

Rostoucí cena másla mění chování tuzemských zákazníků. Šest lidí z deseti omezilo za poslední měsíc jeho běžnou spotřebu a ostatní o tom v případě zdražení 250gramového balení na 60 korun a více uvažují. Většina dotázaných (81,1 %) považuje za ideální cenu „čtvrtky“ másla 40 korun a méně. Každý druhý spotřebitel plánuje v případě dalšího růstu cen másla jeho nákup do zásoby. Vyplývá to z bleskového průzkumu pro MONETA Money Bank, který uskutečnila agentura IPSOS.

 

Zdražování másla vede u více než poloviny (58,5 %) zákazníků k tomu, že ho konzumují méně než dříve, část ostatních to má v plánu v případě pokračujícího růstu cen. Vypadlou spotřebu másla nahrazuje necelá polovina (44,3 %) těchto osob rostlinnými tuky, například margaríny.

 

Více než polovina (52,4 %) všech dotázaných neplánuje, že by máslo nakupovala do zásoby. Třetina (30,1 %) zákazníků by k tomuto kroku přistoupila, a to v České republice. Zhruba každý šestý (17,5 %) respondent by se zásobil máslem v zahraničí.

 

„Cena másla roste v celé Evropě, a to meziměsíčně o sedm procent. Přitom cena mléka stagnovala, nebo mírně klesla. Naopak se prudce zvýšila poptávka po živočišném tuku. Spotřebitelé se začali orientovat na tradiční mléčné produkty a více poptávat máslo. Konečná cena másla je především ovlivněna vysokou marží, kterou si obchodníci určují," sdělil Mojmír Severin, externí poradce pro sektor zemědělství a ekoenergii MONETA Money Bank.

 

Většina respondentů (88,2 %) nakupuje máslo nejčastěji v supermarketu či hypermarketu. Na druhém místě se s 5% podílem umístily menší prodejny, jako jsou konzum či večerka. Tři procenta lidí míří za máslem nejčastěji do prodejen s převažujícím sortimentem takzvaných farmářských výrobků. Podíl nakupujících přímo u farmáře či kdekoliv v zahraničí činí shodně 1,9 %.

 

„Obecně platí, že spotřeba základních potravin je méně citlivá na změnu cen než těch, které si většina populace nedopřává denně. U másla je situace trochu odlišná, neboť je částečně nahraditelné rostlinnými tuky, citlivost na cenu je tak vyšší než například u chleba. Na druhou stranu je ale nemyslitelné, že by populace přestala máslo kupovat ve velké míře,“ vysvětlil Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.

 

Máslo, podobně jako další základní potraviny, patří mezi nejčastěji nakupované zboží. Dle průzkumu ho každý čtvrtý dotázaný (26,3 %) vloží do nákupního košíku nejméně jednou týdně. Zhruba polovina respondentů
(42,5 %) tak činí dvakrát až třikrát měsíčně.

 

Průzkum provedený agenturou IPSOS pro MONETA Money Bank se uskutečnil 14. a 15. září 2017 na vzorku 525 respondentů ve věku 18-65 let s reprezentativním zastoupením mezi regiony.

EXPRESS ZPRÁVY
22. 02. 2018

Únorový IFO index pro Německo poklesl výrazněji, než očekával trh. Pokles zaznamenaly všechny složky indexu. Budoucí očekávání poklesla o 2,9 b. na 105,4 b. Pokles IFO indexu tak doplňuje korekci dříve zveřejněných předstihových ukazatelů v Německu i eurozóně. Přehnaný optimismus už několik měsíců hnal tyto ukazatele do neopodstatněných hodnot, a i proto považujeme tento pokles za ozdravný proces a ve výsledku se jedná o pozitivní signál. Nicméně trh vnímá pokles negativně a v kontextu nedostatku jiných statistik v tomto týdnu působí proti euru.



Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

15. 02. 2018

Výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů po včerejším zveřejnění americké lednové inflace dále rostou. Aktuálně se pohybují jen pár bodů pod symbolickou tříprocentní hranicí a zároveň jsou nejvyšší od ledna 2014. Přitom o této hranici se často mluví jako o bodu zlomu, kdy se výnosy amerických státních dluhopisů stanou atraktivnějšími než akcie, a zároveň bude pro americké společnosti stále nákladnější si půjčovat na kapitálovém trhu. Pravděpodobně tato hranice bude o něco výše, nicméně její dosažení je otázkou týdnů či dnů. Dalšímu růstu výnosů přidává expanzivní výhled federálního rozpočtu americké administrativy, který v očích investorů nebudí víru v zářnou budoucnost ekonomiky, nebo očekávané další zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

13. 02. 2018

Cena ropy Brent v pátek na okamžik spadla pod 62 dolarů za barel. Zakončila tak nejhorší týden trhu s ropou za více než dva roky. Stojí za tím pád poptávky spojený se sezónní údržbou amerických rafinérií. Dnešek sice přinesl určité posílení na 63,63 dolarů, ale za pádem ceny ropy stojí důležitější faktory, které budou cenu ovlivňovat i v příštích měsících. Produkce břidlicové ropy z USA roste nebývalým tempem a jen za poslední týden dosáhla více než 10,2 miliónu barelů denně. Spojené státy tak mají nakročeno stát se největším producentem ropy na světě (před Saudskou Arábií i Ruskem), měřeno podle denní produkce. Růst cen ropy z druhé poloviny minulého roku navnadil americké těžební společnosti k intenzivnějším investicím do nových ropných plošin. Efektivnější těžba a volnější regulační prostředí také umožnily mnoha americkým břidlicovým těžištím generovat zisk, i pokud cena ropy spadne na 50 dolarů. Usilovné snahy OPECu držet produkci nízko, aby ceny ropy začaly stoupat, tak nebudou mít letos velký dopad. Naopak tím ropný kartel riskuje posílení tržního podílu Spojených států. Vzhledem k fiskální nejistotě v Saudské Arábii i Rusku, ale OPEC ani nemá na výběr. Růst nabídky USA tak bude hlavním fenoménem trhu s ropou v letošním roce. Podle odhadu týmu RBI se bude cena Brentu na konci toho kvartálu pohybovat poblíž 66 dolarů, v příštím kvartálu pak nadále klesne na 63 dolarů za barel.

Autor: Jakub Červenka, anylytik Raiffeisenbank

08. 02. 2018

Podíl nezaměstnaných na populaci v aktivním věku (podle metodiky ministerstva práce) v lednu narostl o desetinu procentního bodu na 3,9 %, což odpovídá našemu odhadu i očekávání trhu. Celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 3,1 % na téměř 300 tisíc, ale počet volných pracovních míst v lednu vzrostl více než dvojnásobným tempem na více než 230 tisíc. Za nárůstem nezaměstnanosti stojí hlavně větší počet krátkodobě nezaměstnaných (nárůst o 15 tisíc), což je ale přirozeným zimním vývojem. Sezónní faktory v zimě na krátko přetlačují i ohromnou poptávku po pracovní síle, která je důsledkem silného ekonomického růstu. Podle našich propočtů sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v lednu činila 3,6 %. Dobrou zprávou je, že počet dlouhodobě nezaměstnaných nadále klesá již dvacátý měsíc v řadě. Nárůst nezaměstnanosti zasáhl pracovníky s nižší kvalifikací, naopak nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných klesla. Drobný nárůst nezaměstnanosti budeme pravděpodobně sledovat i v únoru, ale ve zbytku roku náš model předvídá pozvolný pokles nezaměstnanosti k 3,5 %.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank