Letní makro vyhlídky: Francie se vrací, ale Macronův efekt brzy vyprchá

Na začátku poklidné letní sezóny panují rozpaky centrálních bank k čerstvému odprodeji akcií. Ze střednědobého hlediska však i nadále makroekonomika a výnosy podporují trh. První část roku byla nakonec klidnější, než se očekávalo. Politická rizika měla oproti událostem roku 2016 na rozvinutý svět jen malý vliv. Co se léta 2017 týče, od globální finanční krize není pro investory žádné léto vysloveně poklidné. Nicméně rizika v červenci a srpnu se zdají vcelku omezená.

Evropa dohání náskok, stresové indexy bankovního sektoru se blíží dvouletým minimům

Od počátku roku 2017 činily celkové výnosy pro evropský burzovní trh 17 %, na rozvíjejících se trzích to bylo 18 % a pro USA 8,8 %. Finanční stres se i nadále drží poměrně nízko. Indexy analyzující stres kladený na evropský bankovní sektor se blíží svým dvouletým minimům. Navíc kapitálové náklady (CAPEX) byly v prvním čtvrtletí 2017 solidní a podle ekonomických předpovědí by se měly i v následujícím půl roce nadále zlepšovat.

 

 

Řecko prozatím zmizelo z radaru, ekonomicky klíčové však bude umazání části dluhu

Uvolnění nové půjčky ve výši 8,5 miliardy eur umožní Řecku splatit svým věřitelům celkem 6,24 miliardy eur (včetně 2,4 miliardy eur pro ECB a 0,2 miliardy eur pro Mezinárodní měnový fond). Podobně jako mnohé další současné ekonomické problémy se i dluhová pomoc Řecku odsouvá na dobu po německých volbách. Umazání alespoň třetiny dluhu je pro Řecko ekonomicky nezbytné, ale politicky choulostivé.

Před diskusemi na toto téma bude dvojice Francie-Německo v roce 2018 dost možná tlačit na prodloužení splatnosti řeckého dluhu. Toto řešení by bylo politicky konsenzuální, protože by věřitelské země nic nestálo. V případě bilaterálních půjček se samozřejmě odsunutí plateb úroků považuje za další půjčky s pomocí prostředků, které jim Řecko později zaplatí s dalšími platbami úroků. Co se týče půjček od Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Řecko platí vyšší úrokovou sazbu, než s jakou si peníze zapůjčilo. Prodloužení trvání by proto mělo neutrální efekt na půjčující země, ale Řecku vy fakticky zhoršovalo situaci k postavení se na vlastní nohy.

Francie se vrací, ale zůstává „ošklivým káčátkem“ Evropy

V následujících třech měsících jistě vyprchá tzv. „Macronův efekt“. Očekávaná revoluce na trhu práce se neudála. Nedávno zveřejněná reforma v zásadě spočívá ve zjednodušení zákoníku práce s cílem snížit právní nejistotu podnikatelů a v nastavení pružnější podoby zaměstnaneckých smluv s rozšířením dočasných projektových pracovních smluv i do dalších sektorů mimo stavebnictví. Na rozdíl od smluv na dobu určitou, kde je doba ukončení předem známá, zmíněný typ smluv končí ve chvíli, kdy je projekt završen, což dává více flexibility zaměstnavateli. Až dosud se používaly hlavně ve stavebnictví, aby se ošetřila zpoždění na stavbách.

Francie nemá na výběr – s reformou trhu práce zkrátka musí uspět. Šlo o jednu z klíčových reforem, kterou důrazně doporučovala Evropská komise ve svých posledních doporučeních. Francie by se jimi měla řídit, pokud nechce, aby ji evropské orgány sankcionovaly za přílišný deficit. Evropská komise může dočasně přimhouřit oko nad veřejnými financemi Francie za podmínky, že se zavedou strukturální reformy. Není překvapivé, že se od Francie neočekává, že by letos splnila svůj cíl, který navrhuje schodek ve výši 2,8 % HDP. Ten by se měl pohybovat kolem 3,2 %, v nejlepším případě na
3 %, pokud se rychle rozhodne o škrtech výdajů.

Můžeme tedy konstatovat, že Francie je zpět, ale zůstává „ošklivým káčátkem“ Evropy. Podle WEO od roku 1999 země porušila kritérium o schodku rozpočtu pod 3 % HDP už třináctkrát (jen pro srovnání, Itálie devětkrát, Německo sedmkrát a Dánsko jen jednou).

Politická rizika a divoká ropná karta mohou podnítit volatilitu trhů

Stejně jako téměř každý rok je pravděpodobné, že ceny ropy a politická rizika podnítí volatilitu trhů. Hlavní současné riziko se týká nového napětí mezi USA a Severní Koreou po smrti amerického občana Otta Warmbiera poté, co byl v Severní Koreji rok a půl vězněn. Několik dnů nato zareagovala Čína tak, že se rozhodla pozastavit dodávky pohonných hmot do Severní Korey. Vzhledem k tomu, že je severokorejská energetika závislá na dodávkách společnosti China National Petroleum Corp, přerušení by mohlo mít na křehkou ekonomiku této země velmi negativní vliv.

Není to poprvé, co se Peking rozhodl přikročit k ekonomickým sankcím vůči svému sousedovi. Letos po zavraždění Kimova bratra v Malajsii Čína zastavila obchod s uhlím. Severokorejský režim, který se ocitá v čím dál větší izolaci, by mohl být v pokušení provést test nové raketové střely a tím vystupňovat mezinárodní napětí. Taková událost by také mohla být možností pro Donalda Trumpa oživit doma svou pošramocenou reputaci, kterou mu kazí neschopnost prosadit ekonomické reformy slíbené během volební kampaně.

Ekonomické symposium v Jackson Hole

Nedávné rozpaky centrálních bank by během léta také mohl přidat na volatilitě trhů. V tomto kontextu bude mít zásadní význam letošní Ekonomické symposium pořádané Federální rezervní bankou Kansas City, protože by mohlo pomoci objasnit záměry centrálních bankéřů ještě před zářijovým setkáním o měnové politice. Letošní téma je „Podpora rozvoje dynamické globální ekonomiky“, což dokonale ladí se současnými událostmi. Na loňském symposiu vyslala Janet Yellenová coby předsedkyně Rady guvernérů FED trhům silný signál, že americká centrální banka se chystá navyšovat sazby. Ve světle jejích nejčerstvějších komentářů se zdá, že útlum USA by neměl ohrozit probíhající proces normalizace sazeb.

Martin Schulz bez budoucnosti, němečtí socialisté ztrácí půdu pod nohama

Sociální demokracie je v mnoha evropských zemích v krizovém režimu. V Německu neměl Schulzův vliv dlouhého trvání. Od počátku roku utrpěla SPD tři hořké porážky od CDU – v Sársku, Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku. Poslední jmenovaná spolková země je v Německu nejlidnatější a SPD v ní vládla v uplynulých padesáti letech až na pět roků vždy, navíc jde o Schulzův domov. Na základě těchto výsledků je pravděpodobné, že všeobecné volby povedou k jasnému vítězství CDU/CSU (podle posledních průzkumů by je volilo 40 % lidí, zatímco SPD 25 %) a mohlo by dojít k sestavení vládní koalice s FDP (očekávaný zisk 9,5 %).

Oficiálně sociální demokracie stále doufá ve zvrat v poslední chvíli, jako když se Gerhardu Schröderovi povedlo získat 20 procentních bodů navíc v několika posledních týdnech před volbami. Takový scénář se ale jeví jako velmi nepravděpodobný, pokud Merkelová nešlápne několikrát vedle. Spojenectví CDU/CSU s FDP by mohlo vést k tvrdší pozici vůči Řekům, zejména co se týče cíle dosáhnout v Řecku v roce 2022 přebytku rozpočtu ve výši 3,5 % HDP, což se při nezaměstnanosti nad 20 % jeví jako naprostý ekonomický analfabetismus.

Výzvy na domácí úrovni připomínají pověstných dvanáct úkolů Héraklových. Německo má svá silná místa jako nízkou nezaměstnanost a vynikající hodnocení úvěruschopnosti, ale fakticky je německá ekonomika v podstatě dysfunkční. Masivní přebytek rozpočtu, který političtí činitelé velebí jako charakteristický rys vysoké konkurenceschopnosti, je rovněž znamením, že místní podniky nejsou ochotné v zemi investovat. Podle MMF má Německo nejnižší míru investic ze všech rozvinutých ekonomik. Od roku 2005 Merkelová téměř nerealizovala ekonomické reformy a víceméně jen spravovala dědictví po Schröderových a Hartzových reformách.

Za posledních sedm let Německo podle OECD provedlo ze všech vyspělých zemí nejméně prorůstových reforem. Následkem toho se v celosvětovém žebříčku hodnotícím nakolik je snadné v zemi založit podnikání, nachází na smutném 114. místě, zatímco Řecko se umístilo na 56. a Francie na 27. příčce. Kromě toho průměrný roční růst produktivity za poslední dekádu dosáhl jen 0,7 % a je tedy pomalejší dokonce i ve srovnání s Portugalskem (0,9 %) či Španělskem (1,2 %). Aby si Německo své místo na špici uhájilo, bude muset zrychlit tempo reforem, což znamená posílit produktivitu práce, reinvestovat přebytek rozpočtu a náležitě odměnit pracující.

 

 

 

 

 

 

O autorovi:

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.

V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.

Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.

 

O Saxo Bank

Skupina Saxo Bank (Saxo), specialista na multi-asset obchodování a investice, nabízí kompletní sadu obchodních a investičních nástrojů, technologií a strategií. 

Už téměř 25 let nabízí Saxo Bank jednotlivcům i firmám přístup k profesionálnímu obchodování a investicím prostřednictvím technologií a zkušeností. 

Plně licencovaná a regulovaná banka umožňuje soukromým investorům a institucionálním klientům snadno obchodovat s více aktivy z jediného účtu na různých elektronických zařízeních. Kromě toho poskytuje Saxo Bank svým firemním klientům, např. bankám a makléřům přístup k multi-asset obchodům, prvotřídním makléřským službám a obchodní technologii. 

Mnohokrát oceněné obchodovací technologické platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě. 

Saxo Bank, která byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a zaměstnává 1500 lidí ve finančních centrech po celém světě, včetně Londýna, Singapuru, Paříže, Curychu, Dubaje a Tokia.

EXPRESS ZPRÁVY
16. 11. 2017

Ekonom České národní banky Lukáš Pfeifer získal prestižní ocenění. Stal se letošním vítězem soutěže mladých ekonomů o Cenu profesora Františka Vencovského.

Lukáš Pfeifer, který pracuje v samostatném odboru finanční stability ČNB, uspěl s prací s názvem The Impact of Credit Boom and Economic Policy on Labour Productivity: A Sectoral Analysis (Dopad úvěrového boomu a hospodářské politiky na produktivitu práce: sektorová analýza). Vítězná práce se zabývá problémem přesouvání práce směrem k méně produktivním odvětvím v rostoucích fázích hospodářského a finančního cyklu. Jejím spoluautorem je Martin Hodula z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Soutěž o Cenu profesora Františka Vencovského pro ekonomy do 35 let pořádá Vysoká škola finanční a správní. Výsledky šestého ročníku byly dnes vyhlášeny při příležitosti mezinárodní vědecké konference Konkurenceschopnost podniků v souvislosti s fiskální a monetární politikou.

Zdroj: ČNB

15. 11. 2017

Běžný účet platební bilance v ČR v září vykázal deficit 2,4 mld. korun, který byl hlavně způsoben negativní bilancí prvotních a druhotných důchodů. Jedná se o celkem výrazný rozdíl od mediánu trhu, který očekával přebytek ve výši 2,3 mld. Kč. V meziročním srovnání se sice jedná o zhoršení o 6,4 mld. Kč, ale v porovnání se srpnem se deficit běžného účtu zlepšil o 5,6 mld. Kč. K deficitu prvotních důchodů vedl především pokračující sezónní odliv dividend z přímých investic ve výši 28,5 mld. Kč. Nicméně solidní výsledek zahraničního obchodu se projevil na bilanci zboží a služeb, která v září vykázala přebytek 37,2 mld. Kč, o 15 mld. Kč více než v srpnu. Finanční účet zaznamenal odliv kapitálu v netto výši 9,2 mld. Kč, což je mírné zpomalení oproti předchozímu měsíci. Od začátku roku 2017 dosáhl běžný účet přebytku 52 mld. Kč, což je o 23,4 mld. méně než za stejné období loňského roku. V příštích měsících očekáváme příznivý vývoj zahraničního obchodu a běžný účet by mohl na konci roku dosáhnout přebytku 53 mld. Kč, přibližně ve stejné výši jako loni.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

14. 11. 2017

Bleskový odhad českého HDP za třetí čtvrtletí vykázal mezičtvrtletní růst 0,5 % a meziroční 5,0 %. Podle předběžných informací přispěly k meziročnímu růstu podobnou měrou všechny hlavní výdajové složky HDP. Zaměstnanost meziročně vzrostla o 2,0 %. Růst v předchozím čtvrtletí dosáhl 2,5 % č/č a 4,7 % r/r.
Dnes vyšla také statistika HDP Německa, která taktéž překvapila, když vykázala růst 0,8 % č/č a 2,8 % r/r. Nepotvrdily se tak obavy trhu, že růst HDP zpomalí kvůli slabší průmyslové produkci. Německo má tak nakročeno k nejlepšímu ročnímu růstu od roku 2011.

Autor: Milan Frydrych, analytik Raiffeisenbank

13. 11. 2017

Po odvolání dvou ministrů z vlastní vlády za poslední dva týdny a neschopnosti pohnout s jednáním o Brexitu čelí britská premiérka T. May otevřené revoltě 40 umírněných konzervativních poslanců, kteří ji chtějí odvolat. Libra oslabila od pátku oproti euru o nejméně 0,5 % a vykazuje největší volatilitu od začátku října. Na složitosti situace britské premiérky neubírá potřeba uspokojit jak umírněné proevropské konzervativce, tak zastánce „tvrdého Brexitu“. Podle vyjednavačů EU má Velká Británie dva týdny na vyjasnění postoje k finančnímu vyrovnání, pokud si Britové přejí výhodnou přechodnou obchodní dohodu.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank