Korekce zamávala s oceněním akcií. Kde poklesla valuace nejvíce?

Akciové trhy a zejména pak ty evropské nyní čelí zvýšenému tlaku prodejců. Investory znervózňuje hned několik zásadních témat, jejichž rozřešení se na jejich vkus táhne až příliš dlouho.

Předně jde o nejasnou situaci v Číně, jejíž ekonomika prochází sice dlouho očekávanou ale přesto riskantní transformací. Tamní vláda se snaží zmírnit závislost země na exportu a po vzoru vyspělých ekonomik více podpořit domácí spotřebu. Takovéto razantní otočení kormidla se samozřejmě nemůže obejít bez doprovodných negativních jevů jako je například aktuálně pozorovatelné ochlazení ekonomické aktivity. Výpadek v exportu prozatím není domácí spotřeba schopna nahradit a tak budeme nejspíše svědky zpomalení letošního růstu čínského HDP na 6,9 % oproti loňskému posílení o 7,3 %. Investoři jsou přirozeně nervózní z toho, jak se čínským politikům podaří celou situaci zvládnout a zda nehrozí tomuto významnému obchodnímu partnerovi evropských exportérů závažnější potíže.

K otazníkům kolem Číny se přidala i nejistota ohledně dopadu zahraničních rizik na ekonomiku Spojených států a také kauza kolem Volkswagenu, která měla za následek nejen propad akcií této největší evropské automobilky ale i tlak na akcie firem v celé šíři tohoto odvětví. Akciový index DAX od svých dubnových maxim zejména kvůli zmíněným rizikům oslabil o více než 20 % a výrazných změn doznalo i samotné ocenění jednotlivých sektorů trhu. A právě na ocenění se nyní zaměříme.

Index Bloomberg European 500 se nyní obchoduje za necelý patnáctinásobek očekávaných čistých ročních zisků společností v něm obsažených. Jde o nižší valuaci, než na začátku třetího čtvrtletí, kdy se tento index obchodoval za více než šestnáctinásobek očekávaných čistých zisků. Znamená to, že cena akcií klesla výrazněji než samotné odhady ziskovosti firem. Aktuální ocenění je také nejnižší, jaké jsme mohli v letošním roce vidět, čímž se valuace navrátila na svůj průměr za poslední tři roky. V rámci jednotlivých sektorů zaznamenaly nejvýraznější pokles ocenění automobilky a segment financí. Naopak ke zvýšení došlo u titulů patřících do sektorů stavebnictví či u akcií firem zabývajících se těžbou a zpracováním ropy a plynu. Níže uvedený graf zobrazuje vývoj ocenění i u dalších sektorů.

Vývoj ocenění trhu dle jednotlivých sektorů

 

Zdroj: Bloomberg, Cyrrus, a.s.

Velmi zajímavé je také podívat se na to, který faktor způsobil změny ve valuaci. Tedy zda je za něj zodpovědný pohyb ceny aktiva či změna v očekávaném vývoji budoucích zisků. U samotného indexu Bloomberg European 500 došlo během třetího čtvrtletí k poklesu jeho ceny o více než 10 %, přičemž odhady výše zisku poklesly o zhruba 2 %. Prodejci tedy předstihli fundament, který se měřen očekávanými zisky zhoršil jen velmi mírně. Výsledkem je pokles v ocenění zmíněného indexu o téměř 9 %. Velmi výrazný propad v ocenění automobilového sektoru byl způsoben poklesem ceny akcií podkladových titulů o 26 % na straně jedné a navýšením odhadovaného ročního zisku o 3 %. Zajímavá situace je k vidění také ve stavebním průmyslu, kde výhled hospodaření poklesl více než samotná cena aktiv, což vyústilo v pozorovaný nárůst ocenění. V sektoru ocelářů a těžařů jsou patrné nejvýraznější pohyby, kdy pokles v ocenění reaguje na výrazný propad cen akcií. Vzhledem k souběžnému poklesu výhledu generovaných zisků však pokles ve valuaci nebyl tak výrazný jako redukce samotných cen.

Vliv změn ceny akcií a očekávaných zisků na ocenění sektorů

 

Zdroj: Bloomberg, Cyrrus, a.s.

Z výše uvedeného vyplývá hned několik zajímavých skutečností. Předně je zde vývoj v automobilovém sektoru, na který tvrdě dopadla kauza VW. Ta postihla prakticky všechny tituly ze sektoru. Objevila se tak poměrně zajímavá investiční příležitost založena na využití nižší valuace cen akcií firem, které s údajnými podvody s měřením emisí neměly nic společného.

EXPRESS ZPRÁVY
16. 11. 2017

Ekonom České národní banky Lukáš Pfeifer získal prestižní ocenění. Stal se letošním vítězem soutěže mladých ekonomů o Cenu profesora Františka Vencovského.

Lukáš Pfeifer, který pracuje v samostatném odboru finanční stability ČNB, uspěl s prací s názvem The Impact of Credit Boom and Economic Policy on Labour Productivity: A Sectoral Analysis (Dopad úvěrového boomu a hospodářské politiky na produktivitu práce: sektorová analýza). Vítězná práce se zabývá problémem přesouvání práce směrem k méně produktivním odvětvím v rostoucích fázích hospodářského a finančního cyklu. Jejím spoluautorem je Martin Hodula z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Soutěž o Cenu profesora Františka Vencovského pro ekonomy do 35 let pořádá Vysoká škola finanční a správní. Výsledky šestého ročníku byly dnes vyhlášeny při příležitosti mezinárodní vědecké konference Konkurenceschopnost podniků v souvislosti s fiskální a monetární politikou.

Zdroj: ČNB

15. 11. 2017

Běžný účet platební bilance v ČR v září vykázal deficit 2,4 mld. korun, který byl hlavně způsoben negativní bilancí prvotních a druhotných důchodů. Jedná se o celkem výrazný rozdíl od mediánu trhu, který očekával přebytek ve výši 2,3 mld. Kč. V meziročním srovnání se sice jedná o zhoršení o 6,4 mld. Kč, ale v porovnání se srpnem se deficit běžného účtu zlepšil o 5,6 mld. Kč. K deficitu prvotních důchodů vedl především pokračující sezónní odliv dividend z přímých investic ve výši 28,5 mld. Kč. Nicméně solidní výsledek zahraničního obchodu se projevil na bilanci zboží a služeb, která v září vykázala přebytek 37,2 mld. Kč, o 15 mld. Kč více než v srpnu. Finanční účet zaznamenal odliv kapitálu v netto výši 9,2 mld. Kč, což je mírné zpomalení oproti předchozímu měsíci. Od začátku roku 2017 dosáhl běžný účet přebytku 52 mld. Kč, což je o 23,4 mld. méně než za stejné období loňského roku. V příštích měsících očekáváme příznivý vývoj zahraničního obchodu a běžný účet by mohl na konci roku dosáhnout přebytku 53 mld. Kč, přibližně ve stejné výši jako loni.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

14. 11. 2017

Bleskový odhad českého HDP za třetí čtvrtletí vykázal mezičtvrtletní růst 0,5 % a meziroční 5,0 %. Podle předběžných informací přispěly k meziročnímu růstu podobnou měrou všechny hlavní výdajové složky HDP. Zaměstnanost meziročně vzrostla o 2,0 %. Růst v předchozím čtvrtletí dosáhl 2,5 % č/č a 4,7 % r/r.
Dnes vyšla také statistika HDP Německa, která taktéž překvapila, když vykázala růst 0,8 % č/č a 2,8 % r/r. Nepotvrdily se tak obavy trhu, že růst HDP zpomalí kvůli slabší průmyslové produkci. Německo má tak nakročeno k nejlepšímu ročnímu růstu od roku 2011.

Autor: Milan Frydrych, analytik Raiffeisenbank

13. 11. 2017

Po odvolání dvou ministrů z vlastní vlády za poslední dva týdny a neschopnosti pohnout s jednáním o Brexitu čelí britská premiérka T. May otevřené revoltě 40 umírněných konzervativních poslanců, kteří ji chtějí odvolat. Libra oslabila od pátku oproti euru o nejméně 0,5 % a vykazuje největší volatilitu od začátku října. Na složitosti situace britské premiérky neubírá potřeba uspokojit jak umírněné proevropské konzervativce, tak zastánce „tvrdého Brexitu“. Podle vyjednavačů EU má Velká Británie dva týdny na vyjasnění postoje k finančnímu vyrovnání, pokud si Britové přejí výhodnou přechodnou obchodní dohodu.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank