Kapitálové trhy jsou jako zombie nadopované centrálními bankami

Při pohledu na uplynulý kvartál poukázala Saxo Bank na tvořící se bubliny na finančních trzích. V nejnovějším výhledu pro druhé čtvrtletí roku 2018 chceme upozornit na skutečnost, že se nacházíme na konci cyklu. A ten bude takový, jaký jsme v minulosti ještě nezažili. Geopolitickou scénu budou ovlivňovat nacionalistické programy, které zapříčiní snížení objemu světového obchodu a zvýšení nákladů. Je možné, že svět se rozdělí na Čínu a USA.  Zbytek zemí se bude muset rozhodnout, na čí stranu se přidá.

 

Blížíme se ke konci největšího experimentu v měnové politice v historii. To vše navíc na pozadí vzestupu nacionalismu, ohromující příjmové nerovnosti a ztracených nadějí mladé generace. Centrální banky v minulosti svými kroky převzaly pravomoc politiků a regulátorů. Díky kvantitativnímu uvolňování držely úrokové míry rekordně nízko, v některých případech až v negativních číslech, po mnohem delší dobu než je normální. Na jedné straně to bylo potřebné, aby se trhy udržely v dobré kondici, avšak vedlejší účinky tohoto opatření zničily fungování trhu.

 

Bez ohledu na krátké záblesky volatility v prvním kvartále tohoto roku, bych současné kapitálové trhy přirovnal k pomalu se pohybujícímu zombie, který přináší nízkou volatilitu. Nastalo extrémně vysoké ocenění všech tříd aktiv, avšak bez známek růstu produktivity a s masívním nárůstem nerovnosti.

 

Kromě toho, že rozvážná monetární politika získala trhům čas, zvýšila současně i vzájemnou závislost mezi trhy a zeměmi ve stále víc globalizované ekonomice. Americký Fed podpořil víc rozvíjející se trhy než samotné Spojené státy americké. Čína se stala hlavním motorem globálního růstu, když „zachránila“ svět v roce 2008 expanzí úvěrů a stimulů bezprecedentním tempem. Kroky Číny se přenesly do zbytku světa a pomohly mu tak přežit těžké roky 2009 a 2010.

 

Globalizace a částečně i pumpování peněz centrálními bankami do trhů pomohlo víc bohatým, zatímco průměrně ekonomicky aktivní člověk spíše ztratil. Důsledkem je konec konců i rozhodnutí o vystoupení Británie z EU, či zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

 

Nacházíme se před první velkou zkouškou od konce studené války, kdy svět zažil vítězství kapitalismu nad komunismem. Teď přichází boj mezi nacionalismem a „globalismem“. Nacionalismus momentálně s přehledem vítězí, protože jednotlivé země se postupně uzavírají před světem a vinu házejí na vnější vlivy, jako jsou přistěhovalci, či špatní obchodní partneři.

 

Kdo se odváži říct, že tentokrát je situace přece jen jiná?

Podle našeho názoru má svět už svůj vrchol globalizace za sebou. Kvůli politice centrálních bank pravděpodobně brzy skončí třicet pět let dlouhý trend klesajících úrokových sazeb. Důsledky budou enormní. Světový dluh totiž narostl na 237 bilionů dolarů, přičemž světové hospodářství rostlo jen minimálně. Zároveň jsme byli svědky i revoluce v informačních technologiích, během které se technologické společnosti staly dominantními monopolními hráči. Ti vlastní obrovské množství údajů běžných lidí, mnohem větší než mají samotné národní vlády.

 

 

 

 

 

Jsme otroky technologií?

Z pohledu investora můžeme vzdát hold skupině FANG (Facebook, Amazon, Netflix, Google). Tito firmy dosahují obrovských zisků, avšak za cenu jejich monopolistického chování. To zabíjí hospodářský růst a produktivitu. Jednotlivé země by si měly svoje trhy chránit, ale místo toho dovolují těmto společnostem velmi rychle expandovat.

 

Situace se však díky evropské iniciativě GDPR (nařízení o ochraně údajů) a čtyřprocentní dani z obratu technologických společností změní. Právě tyto firmy tvoří 25 procent akciového trhu v USA. Historicky vždy, když některý sektor dosáhnul této úrovně, znamenalo to pro něho „krok zpět“. Posledním odvětvím, které dosáhlo takto vysokého zastoupení, bylo bankovnictví. A dobře víme, co následovalo. Tento sektor postihla silná regulace, větší dohled a menší zisk.

 

Na druhé straně regulace technologického sektoru ovlivní ekonomiku, která bude expandovat pomaleji. Předpokládáme, že současné trendy v technologiích jako například vytváření aplikací nebo sbírání dat se budou muset přizpůsobit přísnějším pravidlům, což v konečném důsledku zvýší náklady.  Spojené státy nečeká díky daňové reformě žádný výraznější růst ekonomiky. Cena bydlení v New Yorku již poklesla o 15-20 procent a inflace je v nedohlednu, protože poptávka po půjčkách a rychlost oběhu peněz v ekonomice klesají a brzy se dostanou do negativních čísel.

 

Mladí pesimisté

Nejlépe současný stav, který se nedá srovnat s žádným jiným předchozím cyklem, ilustruje následující graf z Deutsche Bank:

 

 

 

Dokáže mi někdo vysvětlit, jak může být 35 letý člověk optimistický méně, než člověk ve věku 55 let? Nedává to logiku. Důvodem je to, že mladí lidé pociťují ekonomické problémy mnohem silněji. Například si hůře hledají práci, zvláště když musí mít téměř doktorský titul. Mladí lidé se kvůli vysokým nákladům na studium nebo nákladům na vlastnictví nemovitosti stále více zadlužují. Kromě toho je moderní technologie, se kterými vyrůstali, neosvobozují, ale naopak je sociální sítě rozptylují.

 

Tento graf bychom neměli ignorovat, protože s touto situací jsme se nesetkali nikdy v historii. Ani během recese, ropné krize, dokonce ani během finanční krize. Makroekonomické změny jsou vždy důsledkem politických chyb. Cyklus nekonečného tištění peněz a akumulace dluhu totiž vedly k tomu, že neproběhly žádné reformy.

 

To ovšem neznamená, že neexistuje žádná naděje. Jak Stephen Hawking jednou poznamenal:

"Všiml jsem si, že i lidé, kteří věří, že všechno je předurčeno a neměnné, se vždy podívají na obě strany, když přecházejí přes silnici."

 

My se právě nacházíme v podobné situaci. Musíme být obezřetní, ale zároveň také přijmout fakt, že současný cyklus končí. Budoucnost již nebude pokračováním minulosti. Jsem spokojený, že svou budoucnost nechávám v rukou moudré, ale nešťastné mládeže, protože změna přichází pouze tehdy, když je to potřeba. A teď nastal ten správný čas.

O autorovi:

Steen Jakobsen byl v březnu 2011 jmenován do funkce hlavního ekonoma Saxo Bank, kam se vrátil po dvouleté přestávce. Během této doby pracoval jako investiční ředitel ve společnosti Limus Capital Partners. Před svým odchodem na počátku roku 2009 působil v Saxo Bank téměř devět let jako investiční ředitel. Má více než 20 let praxe v oblasti proprietary trading (obchodování na vlastní účet) a alternativního investování. Po absolvování Kodaňské univerzity v roce 1989, kde vystudoval ekonomii, začínal kariéru v kodaňské pobočce Citibank, a poté se stal ředitelem a vedoucím prodeje v Hafnia Merchant Bank. V roce 1992 se stal viceprezidentem londýnské pobočky Chase Manhattan Proprietary Trading Group. V letech 1995-97 pracoval jako obchodník na vlastní účet pro Swiss Bank Corp., v Londýně. V roce 1997 se stal světovým ředitelem obchodování, měnových kurzů a opcí ve firmě Christiania (nyní Nordea) v New Yorku. V roce 1999 se stal generálním ředitelem UBS Global Proprietary Trading Group.

 

O Saxo Bank

Skupina Saxo Bank (Saxo), specialista na multi-asset obchodování a investice, nabízí kompletní sadu obchodních a investičních nástrojů, technologií a strategií. Už téměř 25 let nabízí Saxo Bank jednotlivcům i firmám přístup k profesionálnímu obchodování a investicím prostřednictvím technologií a zkušeností. 

Plně licencovaná a regulovaná banka umožňuje soukromým investorům a institucionálním klientům snadno obchodovat s více aktivy z jediného účtu na různých elektronických zařízeních. Kromě toho poskytuje Saxo Bank svým firemním klientům, např. bankám a makléřům přístup k multi-asset obchodům, prvotřídním makléřským službám a obchodní technologii. 

Mnohokrát oceněné obchodovací technologické platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě. Saxo Bank, která byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a zaměstnává 1500 lidí ve finančních centrech po celém světě, včetně Londýna, Singapuru, Paříže, Curychu, Dubaje a Tokia.

 

 

EXPRESS ZPRÁVY
25. 05. 2018

Americký prezident D. Trump zvažuje zavedení cel na dovoz aut a jiných motorových vozidel. Jako důvod uvedl národní bezpečnost. Po úspěšném víkendovém komuniké o úpravě obchodních vztahů mezi USA a Čínou tak poslední plán amerického prezidenta zřejmě znovu rozžhaví obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Protesty proti tomu vznesly i představitelé Japonska, Jižní Korey a především Německa. Spolková kancléřka A. Merkel zatím odložila stranou své vlastní výtky vůči Číně a v dnešním vyjádření spojila síly s čínským premiérem L. Kche-čchiangem za záchranu multilateralismu. Po jednání v Pekingu oba zdůraznili, že jsou zastánci volného a férového obchodu. Čínský premiér také potvrdil, že podpoří EU ve snahách o udržení dohody s Iránem. A. Merkel ale také svého protějška varovala, že čínské investice začnou být v EU omezovány, pokud Čína neotevře svůj domovský trh stejnou měrou jako EU.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

16. 05. 2018

Americký dolar dnes prohloubil své zisky vůči euru, když posílil na současných 1,177. Svou roli hraje i včerejší opětovné překročení tříprocentní hranice amerických desetiletých výnosů. Úrokový diferenciál mezi německými výnosy se tak dostal na historicky nejvyšší úroveň.  Koruna se dnes neúspěšně pokusila o opětovné posílení pod EUR/CZK 25,50. V současnosti se však obchoduje na úrovni 25,55.


Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

10. 05. 2018

Koruna reagovala na výsledky, zejména na překvapivě rychlejší inflaci, skokovým posílením mírně pod úroveň EUR/CZK 25,50, kde se nachází i v současnosti. Mírným růstem reagovaly i úrokové sazby napříč výnosovou křivkou. Zítra vychází záznam z jednání bankovní rady z minulého týdne, kde by se mohly objevit nové myšlenky jednotlivých radních při pohledu na slabší posilování koruny nebo inflaci. Zároveň se dozvíme, kdo byl tím jedním hlasem ve prospěch vyšších úrokových sazeb. To by mohlo opět rozvířit vody kolem koruny a úrokových sazeb.


Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

09. 05. 2018

Americký prezident D. Trump podle očekávání rozhodl o vystoupení z nukleární dohody s Íránem. Tímto krokem opět vchází v platnost sankce, které uvalily USA na Írán před uzavřením dohody. Americké firmy a banky mají tři až šest měsíců na stáhnutí svých expozic v Íránu v závislosti na typu transakce. Zatímco Izrael a Saudská Arábie souhlasí s rozhodnutím, vystoupení z dohody vytváří nový konflikt napříč Atlantikem. Velká Británie, Francie a Německo stále trvají na dohodě a vyzívají Írán, aby setrval v jejím plnění. Obnovení sankcí tak opět snižuje globální nabídku ropy a její cena tak celý den roste. Ropa Brent je nejdražší od pádu ceny koncem roku 2014. Posílil i americký dolar, který ale v průběhu dne umazal dnešní zisk. V současnosti se obchoduje na úrovni EUR/USD 1,188. Americké akciové indexy nejeví přehnaný zájem o zrušenou dohodu, ale pravdu ukáže až dnešní obchodování. Americké desetileté dluhopisy se po pár týdnech vrátily nad tříprocentní výnos. Na druhou stranu se daří evropským trhům, které pokračují v několikadenním růstu. Pro další vývoj ceny ropy bude dnes podstatný výsledek mezitýdenní změny amerických zásob. Trh očekává nárůst o 1 000 tis. barelů, což by naznačovalo slabší americkou poptávku po černém zlatě.
Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank