Kam kráčejí čeští investoři? Zatím jsou ve srovnání se světem na chvostu

Investice jsou nedílnou součástí osobních financí všude na světě. Jak jsou na tom v mezinárodním porovnání Češi? O investičním „apetitu“ českých domácností vypovídají například data zemí sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kam Česká republika patří od roku 1995. Z pohledu investování jsou české domácnosti na chvostu žebříčku.

Data z roku 2016 ukazují, že podíl hotovosti a depozit českých domácností je na úrovni 51 procent. To znamená, že držíme více jak polovinu svého finančního majetku v absolutně nevýdělečné formě (hotovost), respektive ve vkladových produktech (depozita). Horšího výsledku dosáhli pouze Slováci a Řekové. U Řeků převažuje držení hotovosti a není se po nedávné krizi tamních veřejných financí a velkých bank čemu divit. Nicméně situace v bývalém Československu, ale i v ostatních postkomunistických zemích, jako je Polsko či Slovinsko, není optimální.

Není to jen o příjmech

Argument, že v našem regionu mají lidé nízké příjmy, je lichý. Maďaři, Estonci nebo Číňani vydělávají méně či stejně, přesto podíl hotovosti a depozit na jejich finančních aktivech je pod průměrem (33 %) sledovaných zemí. Zakopaný pes tedy bude jinde.

Důvodů je hned několik. Stále si neseme pozůstatky ze socialismu, kdy nikdo systematicky nepropagoval finanční gramotnost. Řada lidí také dosud věří, že se o ně stát ve stáří postará, vždyť si přeci celý život platí nemalé odvody ze mzdy. K tomu připočítejme ještě různé excesy v rámci kuponové privatizace v 90. letech a máme zde časové období minimálně v délce jedné generace, kdy široká veřejnost nechtěla o investičních nástrojích nic slyšet. Mladším ročníkům tak logicky chybí potřebné vzory.

Situace se naštěstí pomalu obrací. Naše ekonomika je nyní nejvýkonnější v Evropě. Nezaměstnanost je na velmi nízké úrovni, příjmy se zvyšují, světové akciové trhy rostou. Úrokové sazby jsou prakticky na dně, a tak se i konzervativní Češi začínají poohlížet, kam jinam ukládat své úspory než na termínované účty v bankách.

Obezřetnost se vyplácí

V posledních devíti letech světové akciové trhy pouze rostou, a na to slyší nejen Češi. Vždyť jen americké trhy, které hrají první housle ve světě investic, od zvolení Donalda Trumpa posílily téměř o 30 procent. Zde je nutné dodat, že historická výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Pozor tedy na chybná rozhodnutí ovlivněná módními trendy nebo euforickém sentimentem. Je třeba mít na paměti, že americká centrální banka provádí již druhým rokem restriktivní měnovou politiku, která se v budoucnu v ekonomice projeví zpomalením jejího růstu, což se odrazí i na akciových trzích.

Dnes například mnoho nadšených investorů nakupuje jednotlivé dluhopisy, o kterých si myslí, že mají garantovaný výnos. Tento pojem si pletou s pevným úrokem, který je sice pevný, ale ne garantovaný. V případě bankrotu emitenta budou překvapeni, že nedostanou ani úrok, ani investovanou částku (anebo se o tyto peníze budou několik let zdlouhavě soudit). Přitom dosažení adekvátního výnosu při mnohonásobně nižším riziku lze dosáhnout přes podílové fondy zaměřené na dluhopisy s vysokým výnosem.

Fenoménem jsou i různé investiční horečky. Nemusíme chodit daleko do minulosti. V současné době jsou fenoménem kryptoměny, které zažívají velmi turbulentní vývoj. Ačkoliv nemají vnitřní hodnotu, a proto je nelze ocenit jako dluhopisy nebo akcie, najde se mnoho investorů, kteří do kryptoměn vkládají své úspory. Jiná mánie byla zlatá horečka v roce 2011, předtím v roce 2007 nemovitostní horečka a tak bychom mohli pokračovat, až bychom skončili v novověku při tulipánové horečce.

Penzijní produkty jako základ portfolia

Pokud mluvíme o investicích, jednou ze stěžejních komponent jsou penzijní produkty. Ty jsou u nás mnohými opomíjeny kvůli zpackané penzijní reformě, doba se však posunula. Původní penzijní připojištění (dnes transformovaný fond) nabízí svým klientům jistotu, že každý rok budou mít zhodnocení vyšší nebo rovno 0, tedy že nikdy nepůjdou do mínusu, po 15 letech si mohou klienti vybrat výsluhovou penzi a tím výčet podstatných parametrů více méně končí. Smysl to dává u těch, kdo budou brzy čerpat důchod a budou chtít prostředky vybrat a nechtějí zvyšovat riziko svého portfolia.

Pro mladší je tento produkt extrémně nevýhodný. Graf níže ukazuje, jak by se vyvíjel hypotetický vklad 1230 Kč měsíčně (1000 Kč příspěvek účastníka a 230 Kč státní podpory) při zhodnocení 1 % p.a. (takto nízká sazba je pro tento produkt typická) a době spoření 30 let. Klient by v takovémto produktu i s veškerou státní podporou naspořil něco přes půl milionu korun.

 

Pokud bychom z takovéto částky začali čerpat rentu ve výši 10 000 měsíčně, tak bychom ji vyčerpali za 4 roky a 9 měsíců! (Uvažované zhodnocení v průběhu pobírání renty 4 % p. a., pokud by nadále pokračovalo zhodnocení 1 % ročně, tak se doba zkrátí na 4 roky a 5 měsíců).

V případě nového doplňkového spoření už sice klienti nezískávají garanci nezáporného zhodnocení a přichází o možnost výsluhové penze (po 15 letech výběr poloviny prostředků), oproti tomu mají možnost vybrat si strategii spoření, díky které dosáhnou na zajímavější výnosy, mají možnost vybrat si předdůchod a také mají možnost nedanit výnosy z tohoto produktu v případě, že si vyberou výplatu formou renty na 10 a více let. Pojďme se tedy podívat, jak by stejná situace vypadala v případě, že bychom stejnou úložku dávali do doplňkového penzijního spoření, jen zhodnocení bude na úrovni 5 % p.a., tedy na pomezí vyvážené a dynamické strategie.

 

Částka je už v podstatě dvojnásobná. A to klient nemusel vytáhnou z peněženky ani o korunu více.  Takováto částka by stačila pro naši rentu na 10 let a 2 měsíce.  Ani to ale není suma, která by měla plně uspokojit budoucí penzisty.

Pokles příjmů o 50 procent

Průměrná mzda byla ve třetím čtvrtletí roku 2017 okolo 29 000 Kč měsíčně. Pokud bychom se ale podívali na náhradový poměr za rok 2017, tak zjistíme, že je jen nějakých 51 procent (14 790 Kč), tedy průměrný Čech může očekávat pokles svých příjmů o polovinu, jakmile opustí své zaměstnání. Pro udržení svého životního standardu tedy bude potřebovat dalších 14 200 Kč měsíčně.

Pokud by náš hypotetický penzista měl staré penzijní připojištění za výše uvedených podmínek, tak mu naspořené prostředky vydrží 3 roky a 3 měsíce. Naspořené prostředky z druhého příkladu by vystačily na 6 let a 9 měsíců.

Pokud by chtěl klient čerpat částku 14 200 Kč měsíčně po dobu 24 let, což je nyní průměrná doba, po kterou Češi pobírají starobní důchod, tak bude potřebovat částku 2 645 000 Kč (při zhodnocení naspořených peněz po dobu pobírání renty o 4 % p.a.).

Začněte spořit co nejdříve

V případě, že by si chtěl někdo při úročení 6 procenty p.a. naspořit částku 2,645 milionu korun, tak bude muset investovat po dobu 10 let 16 280 Kč měsíčně, po dobu 20 let 5 833 Kč měsíčně nebo 30 let 2 715 Kč měsíčně. Vůbec nejlépe na tom budou čerstvě narozené děti, kterým by se uzavřelo doplňkové penzijní spoření na částku 403 Kč měsíčně. V podstatě tedy stačí 300 Kč + státní příspěvek, což zajistí že v 60 letech budou moci jít do klidného důchodu s cílovou částkou 2,645 milionu korun. A celý život nebudou muset z peněženky vytáhnout více než zmíněných 300 Kč za měsíc.

 

 

Jaká je realita?

Podle listopadových dat z průzkumu ČSOB Penzijní společnosti si však čeští muži sjednávají „penzijko“ průměrně ve 40 letech (průměrně spoří 648 Kč měsíčně), ženy až ve 42 letech (průměrně spoření 615 Kč měsíčně), přičemž nejčastěji bylo klientům u nově uzavřených smluv za rok 2017 mezi 60–70 lety. Tam už bohužel není velký prostor pro dynamické strategie a práci složeného úročení, které se nejvíce projeví při dlouhodobém spoření. Ze zajímavých čísel z průzkumu ještě doplňme, že v roce 2016 byl průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele u mužů 780 Kč a u žen 595 Kč.

Neviditelnou bariéru, která stojí mezi Čechy a investicemi se stále nedaří úplně zbourat, byť majetek Čechů v investicích se ročně zvyšuje o 40 miliard korun. Realita přitom není taková, že by nebylo kdy brát, – v Česku se za rok prosází skoro 400 miliard korun.

Michal Valentík a Jiří Pech, investiční analytici společnosti Broker Trust

 

Broker Trust v jedné větě: Největší servisní organizace pro nezávislé finanční poradce na českém trhu. 

Broker Trust ve třech číslech: V České republice působíme od roku 2001. Spolupracujeme s více než 2000 aktivními poradci. V roce 2016 byl hrubý provizní obrat společnosti 1,04 miliardy korun.

Tři principy Broker Trustu: Svoboda podnikání pro partnery. Špičkové zázemí. Jasná pravidla a vysoký etický standard při poskytování finančního poradenství.

Něco navíc: Jako tzv. brokerpool umožňuje Broker Trust budovat partnerům jejich vlastní firmu, tým spolupracovníků či kmen klientů a zároveň využívat moderní nástroje a servis, díky kterým mohou poradci pomáhat s osobními financemi na nejvyšší úrovni.

 

EXPRESS ZPRÁVY
22. 02. 2018

Únorový IFO index pro Německo poklesl výrazněji, než očekával trh. Pokles zaznamenaly všechny složky indexu. Budoucí očekávání poklesla o 2,9 b. na 105,4 b. Pokles IFO indexu tak doplňuje korekci dříve zveřejněných předstihových ukazatelů v Německu i eurozóně. Přehnaný optimismus už několik měsíců hnal tyto ukazatele do neopodstatněných hodnot, a i proto považujeme tento pokles za ozdravný proces a ve výsledku se jedná o pozitivní signál. Nicméně trh vnímá pokles negativně a v kontextu nedostatku jiných statistik v tomto týdnu působí proti euru.



Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

15. 02. 2018

Výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů po včerejším zveřejnění americké lednové inflace dále rostou. Aktuálně se pohybují jen pár bodů pod symbolickou tříprocentní hranicí a zároveň jsou nejvyšší od ledna 2014. Přitom o této hranici se často mluví jako o bodu zlomu, kdy se výnosy amerických státních dluhopisů stanou atraktivnějšími než akcie, a zároveň bude pro americké společnosti stále nákladnější si půjčovat na kapitálovém trhu. Pravděpodobně tato hranice bude o něco výše, nicméně její dosažení je otázkou týdnů či dnů. Dalšímu růstu výnosů přidává expanzivní výhled federálního rozpočtu americké administrativy, který v očích investorů nebudí víru v zářnou budoucnost ekonomiky, nebo očekávané další zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

13. 02. 2018

Cena ropy Brent v pátek na okamžik spadla pod 62 dolarů za barel. Zakončila tak nejhorší týden trhu s ropou za více než dva roky. Stojí za tím pád poptávky spojený se sezónní údržbou amerických rafinérií. Dnešek sice přinesl určité posílení na 63,63 dolarů, ale za pádem ceny ropy stojí důležitější faktory, které budou cenu ovlivňovat i v příštích měsících. Produkce břidlicové ropy z USA roste nebývalým tempem a jen za poslední týden dosáhla více než 10,2 miliónu barelů denně. Spojené státy tak mají nakročeno stát se největším producentem ropy na světě (před Saudskou Arábií i Ruskem), měřeno podle denní produkce. Růst cen ropy z druhé poloviny minulého roku navnadil americké těžební společnosti k intenzivnějším investicím do nových ropných plošin. Efektivnější těžba a volnější regulační prostředí také umožnily mnoha americkým břidlicovým těžištím generovat zisk, i pokud cena ropy spadne na 50 dolarů. Usilovné snahy OPECu držet produkci nízko, aby ceny ropy začaly stoupat, tak nebudou mít letos velký dopad. Naopak tím ropný kartel riskuje posílení tržního podílu Spojených států. Vzhledem k fiskální nejistotě v Saudské Arábii i Rusku, ale OPEC ani nemá na výběr. Růst nabídky USA tak bude hlavním fenoménem trhu s ropou v letošním roce. Podle odhadu týmu RBI se bude cena Brentu na konci toho kvartálu pohybovat poblíž 66 dolarů, v příštím kvartálu pak nadále klesne na 63 dolarů za barel.

Autor: Jakub Červenka, anylytik Raiffeisenbank

08. 02. 2018

Podíl nezaměstnaných na populaci v aktivním věku (podle metodiky ministerstva práce) v lednu narostl o desetinu procentního bodu na 3,9 %, což odpovídá našemu odhadu i očekávání trhu. Celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 3,1 % na téměř 300 tisíc, ale počet volných pracovních míst v lednu vzrostl více než dvojnásobným tempem na více než 230 tisíc. Za nárůstem nezaměstnanosti stojí hlavně větší počet krátkodobě nezaměstnaných (nárůst o 15 tisíc), což je ale přirozeným zimním vývojem. Sezónní faktory v zimě na krátko přetlačují i ohromnou poptávku po pracovní síle, která je důsledkem silného ekonomického růstu. Podle našich propočtů sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v lednu činila 3,6 %. Dobrou zprávou je, že počet dlouhodobě nezaměstnaných nadále klesá již dvacátý měsíc v řadě. Nárůst nezaměstnanosti zasáhl pracovníky s nižší kvalifikací, naopak nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných klesla. Drobný nárůst nezaměstnanosti budeme pravděpodobně sledovat i v únoru, ale ve zbytku roku náš model předvídá pozvolný pokles nezaměstnanosti k 3,5 %.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank