Jak vybrat podílový fond? Sledujte a porovnávejte tyto ukazatele

Rok 2016 se v oblasti investic nesl opět v pozitivním duchu a letošek v tomto kurzu pokračuje. Americké akciové trhy rostly již osmým rokem v řadě. Dluhopisové cenné papíry také předvedly zajímavé výnosy. To samé platí i pro otevřené podílové fondy, jejichž obliba stoupá. Podle zprávy ministerstva financí o vývoji finančního trhu v roce 2016 narostly loni prostředky v investičních fondech o 15,5 procenta na 532 miliard korun. Nicméně nic netrvá věčně a v budoucnosti určitě přijdou i léta, kdy si trhy projdou minimálně mírnou korekcí. Abychom tímto obdobím prošli optimálně, je dobré dát si pozor, do jakého fondu investovat. Existují totiž základní parametry, které se vyplatí znát, a vyvarovat se tak investic do nevhodných fondů.

 

V prvé řadě je nutné si odpovědět na otázku, v jaké měně chci investovat? Mnoho investorů je konzervativních a chtějí investovat na kratší období. Pro ně nemá smysl přemýšlet nad cizoměnovými fondy, protože v tomto případě nese investor měnové riziko. To si může dovolit dynamičtější investor, který investuje na delší časové období. Jeho odměnou může být vyšší výnos plynoucí jednak z posílení cizích měn, ale také z nižších nákladů, protože cizoměnový fond se nemusí měnově zajišťovat, na rozdíl od korunového fondu.

Globální fondy mají větší „hřiště“  

Když už má investor jasno, jestli zvolí korunové nebo cizoměnové fondy, tak může přejít k výběru konkrétního fondu podle svého rizikového profilu. Obecně je vhodné vybírat globálně zaměřené fondy před regionálními. Tím snižuje investor riziko, že narazí na region, kterému se nedaří nebo dařit nebude. Jinými slovy, když bude investovat do globálně zaměřených fondů, je schopný diverzifikovat systematické riziko. Globálně zaměřené fondy mají totiž široké pole ve výběru cenných papírů a nejsou omezené na volbu „nejmenšího zla“ v rámci daného regionu.

U dluhopisových fondů je záhodno sledovat úvěrový rating portfolia jako celku. Úvěrový rating vyjadřuje bonitu či důvěryhodnost emitenta. Jde tedy o pravděpodobnost, zda bude cenný papír včas splacen. Úvěrový rating se dělí na dva stupně – na bezpečnější investiční a rizikovější spekulativní. Z jakého stupně si investor vybere konkrétní dluhopisový fond, záleží na jeho apetitu k riziku. Dobré je ale vědět, že všechny dluhopisy nejsou bezpečné a jako pomocné vodítko nám slouží právě úvěrový rating.

Aktuální potenciál fondu 

Dalším důležitým ukazatelem u dluhopisových fondů je výnos do splatnosti. Jedná se o aktuální míru hrubého zisku od okamžiku nákupu až do splatnosti úvěrového portfolia fondu, a to za předpokladu, že fond nebude provádět až do splatnosti posledního cenného papíru žádnou operaci. Tento předpoklad je samozřejmě nesplnitelný, protože investiční společnosti dluhopisové fondy aktivně spravují a neustále dokupují do portfolií nové a nové dluhopisy. To ovšem nemění nic na tom, že výnos do splatnosti může investor mezi jednotlivými fondy porovnávat, a tím získat informaci o aktuálním potenciálu fondu zhodnotit finanční prostředky.

S výnosem do splatnosti úzce souvisí i durace dluhopisového fondu – průměrná doba splatnosti dluhopisu. Jedná se o vážený průměr současných hodnot jednotlivých příjmů z dluhopisů (úroky a jistiny), kde váhami jsou doby mezi současností a výplatou jednotlivých příjmů. Durace interpretuje míru rizika a je udávána v časových jednotkách (nejčastěji v letech). Čím delší je durace, tím vyšší je i citlivost (kolísavost) fondu na výkyvy úrokových měr a inflaci. Zde je dobré upozornit, že není vhodné srovnávat duraci mezi různě zaměřenými dluhopisovými fondy, respektive používat duraci bez zohlednění ostatních parametrů. Například fond zaměřený na kvalitní české státní dluhopisy, který má delší duraci než fond zaměřený na firemní dluhopisy se spekulativním ratingem, nemusí být tolik citlivý (rizikový) na změnu úrokových měr. Investoři by tedy měli porovnávat duraci mezi fondy se stejným či podobným ratingem a také v závislosti na výši výnosu do splatnosti.

Dalším ukazatelem, který nám řekne více o fondu, je ukazatel TER. Jedná se o anglický akronym spojení Total Expense Ratio (TER) – celková nákladovost fondu. Uvádí se v procentech, a jak již název napovídá, jedná se o celkové výdaje fondu během uplynulého účetního období. Čím je nižší, tím méně poplatků jde k tíži fondu, a tím méně investor za obhospodařování svých prostředků ve fondu zaplatí. TER je dobré porovnávat s výnosem do splatnosti. Jestliže je TER vyšší než výnos do splatnosti, tak dluhopisový fond vydá na nákladech více, než je schopný vydělat.

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust

 

Broker Trust v jedné větě: Největší servisní organizace pro nezávislé finanční poradce na českém trhu. 

Broker Trust ve třech číslech: V České republice působíme od roku 2001. Spolupracujeme s více než 2000 aktivními poradci. V roce 2016 byl hrubý provizní obrat společnosti 1,04 miliardy korun.

Tři principy Broker Trustu: Svoboda podnikání pro partnery. Špičkové zázemí. Jasná pravidla a vysoký etický standard při poskytování finančního poradenství.

Něco navíc: Jako tzv. brokerpool umožňuje Broker Trust budovat partnerům jejich vlastní firmu, tým spolupracovníků či kmen klientů a zároveň využívat moderní nástroje a servis, díky kterým mohou poradci pomáhat s osobními financemi na nejvyšší úrovni.

 

EXPRESS ZPRÁVY
17. 06. 2018

Tento týden byl z pohledu měnové politiky prozatím nejdůležitějším v tomto roce. Americký Fed zvýšil opět své úrokové sazby a vyslal jasný jestřábí signál, že bude pokračovat i v následujících letech. ECB oznámila postupný konec kvantitativního uvolňování a definitivně tak ukončila éru ultra uvolněné měnové politiky. Naopak japonská centrální banka pokračuje v pumpování peněz do ekonomiky a dokonce snížila svojí inflační prognózu. S překvapením přišla i čínská centrální banka, která nezvýšila své úrokové sazby a nenásledovala tak rozhodnutí Fedu. Čínská ekonomika podle posledních čísel ztrácí svůj výkon. Zpomalila průmyslová výroba, maloobchodní tržby i investice. K tomu se přidávají obavy z obchodních válek s USA, které mohou čínskou ekonomiku hodně bolet.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

07. 06. 2018

Euro vůči dolaru za včerejší den posílilo na EUR/USD 1,177. Stojí za tím výroky hlavního ekonoma ECB P. Praeta, podle kterého utažený trh práce a stále slušné výsledky PMI zřetelně tlačí inflaci na svůj cíl. Nejdůležitější informací, která v jeho dnešním projevu zazněla, je to, že výkonná rada ECB příští týden zhodnotí výsledky programu kvantitativního uvolňování a naznačí, kdy přijde jeho ukončení. Podle jiného člena výkonné rady K. Knota by konec kvantitativního uvolňování měl přijít co nejdříve.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

06. 06. 2018

České maloobchodní tržby v dubnu vzrostly o 4,7 % v meziročním srovnání. Tržby bez započtení prodejů automobilů zrychlily meziroční tempo růstu na 5,6 %. Po horších výsledcích z posledních dvou měsíců se maloobchodní tržby v dubnu vrátily na dráhu rychlého růstu. Klíčovým faktorem, který výrazně ovlivnil meziroční růst tržeb, byl vyšší počet dubnových pracovních dnů ve srovnání s loňskem. Velikonoce letos vyšly již na konec března a daly tak obchodníkům o dva běžné otevírací dny navíc. Po dvou měsících propadů se růst prodejů automobilů opět vrátil do černých čísel (+2,3 % r/r). Maloobchodní tržby bez aut budou v tomto roce podle našeho odhadu růst svižným tempem až 7 %.


Autor: Milan Frydrych, analytik Raiffeisenbank

01. 06. 2018

Oslabování koruny z posledních dnů bylo zapříčiněno velkou nejistotou na evropských trzích kvůli vyhrocené situaci na politické scéně v Itálii. Nicméně díky obnovenému posilování eura vůči dolaru nad EUR/USD 1,16 svůj trend obrátila i koruna. Ta od včerejška posílila z 25,95 až na 25,8 korun za euro. Italská situace se prozatím uklidnila a to způsobilo korekci jak kurzu eura, tak v důsledku i kurzu koruny.

Je dobré doplnit, že oslabování z počátku týdne postihlo všechny měny v našem regionu – tržní aktéři očividně přesouvají své investice do bezpečných přístavů. Nicméně míra oslabování měn našich sousedů je vyšší. Maďarský forint i polský zlotý téměř shodně oslabily o 2 %, zatímco koruna byla v úterý slabší jen o 0,8 %. Klíčovým faktorem je velice holubičí přístup centrálních bank obou zemí, které pokračují v extrémně uvolněné měnové politice a její změnu do normálního stavu čím dál více odkládají. Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank