Inflace roste. Máme se obávat?

Inflace v USA se podle nejnovějších čísel přibližuje ke svému cíli. Ukazatel PCE, který představuje preferovanou výšku inflace ze strany Federálního rezervního systému (Fedu), se pohybuje na úrovni dvou procent. Pamatujete si ještě začátek roku 2017, kdy inflace výrazně vzrostla v důsledku bazického efektu a během roku pak zmizela?  Je velmi pravděpodobné, že budeme potřebovat sesbírat více údajů, abychom mohli na jistotu říci, jestli růst cen bude způsobovat problémy. Spotřebitelé v USA se proto v této fázi ještě o inflaci příliš nezajímají. Co je ale může znepokojit, je vliv cen ropy na cenu benzínu.

 

Vývoj inflačního očekávání v USA

 

 

Inflační očekávání počítané na univerzitě v Michiganu byla celkem stabilní (v lednu okolo 2,5 %), avšak americká zlomová míra inflace (která se počítá na 5-10 let dopředu) v posledních třech měsících výrazně vzrostla (v současnosti je na úrovni 2,1 %, což je nejvyšší úroveň od června 2015). To však neznamená, že se inflace v následujících měsících musí stát problémem.

 

V poslední době jsme svědky zvýšeného růstu mezd v USA. Tento nárůst částečně odráží vliv, který souvisí s nižším počtem odpracovaných hodin v důsledku nepříznivého počasí. Ve skutečnosti je růst mezd nižší než před globální finanční krizí v USA a stejně tak je nižší než ve většině vyspělých krajin (kromě Německa).

 

Je pravdou, že se inflace pomalu vrací. V zemích G7, jak je vidět na grafu, je průměr 1,7 %, což je o něco méně než lednová inflace v roce 2017 na úrovni 1,8 %. Růst cen však momentálně není přelomový a i v následujících obdobích zůstane nadále nízká. Důvodem budou strukturální faktory, které v Saxo Bank často zmiňujeme, jako například stárnutí obyvatel, nové technologie a podobně.

 

Vývoj inflace v zemích G7

 

 

 

O autorovi:

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.

V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.

Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.

 

O Saxo Bank

Skupina Saxo Bank (Saxo), specialista na multi-asset obchodování a investice, nabízí kompletní sadu obchodních a investičních nástrojů, technologií a strategií. Už téměř 25 let nabízí Saxo Bank jednotlivcům i firmám přístup k profesionálnímu obchodování a investicím prostřednictvím technologií a zkušeností. 

Plně licencovaná a regulovaná banka umožňuje soukromým investorům a institucionálním klientům snadno obchodovat s více aktivy z jediného účtu na různých elektronických zařízeních. Kromě toho poskytuje Saxo Bank svým firemním klientům, např. bankám a makléřům přístup k multi-asset obchodům, prvotřídním makléřským službám a obchodní technologii. 

Mnohokrát oceněné obchodovací technologické platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě. Saxo Bank, která byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a zaměstnává 1500 lidí ve finančních centrech po celém světě, včetně Londýna, Singapuru, Paříže, Curychu, Dubaje a Tokia.

 

EXPRESS ZPRÁVY
17. 06. 2018

Tento týden byl z pohledu měnové politiky prozatím nejdůležitějším v tomto roce. Americký Fed zvýšil opět své úrokové sazby a vyslal jasný jestřábí signál, že bude pokračovat i v následujících letech. ECB oznámila postupný konec kvantitativního uvolňování a definitivně tak ukončila éru ultra uvolněné měnové politiky. Naopak japonská centrální banka pokračuje v pumpování peněz do ekonomiky a dokonce snížila svojí inflační prognózu. S překvapením přišla i čínská centrální banka, která nezvýšila své úrokové sazby a nenásledovala tak rozhodnutí Fedu. Čínská ekonomika podle posledních čísel ztrácí svůj výkon. Zpomalila průmyslová výroba, maloobchodní tržby i investice. K tomu se přidávají obavy z obchodních válek s USA, které mohou čínskou ekonomiku hodně bolet.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

07. 06. 2018

Euro vůči dolaru za včerejší den posílilo na EUR/USD 1,177. Stojí za tím výroky hlavního ekonoma ECB P. Praeta, podle kterého utažený trh práce a stále slušné výsledky PMI zřetelně tlačí inflaci na svůj cíl. Nejdůležitější informací, která v jeho dnešním projevu zazněla, je to, že výkonná rada ECB příští týden zhodnotí výsledky programu kvantitativního uvolňování a naznačí, kdy přijde jeho ukončení. Podle jiného člena výkonné rady K. Knota by konec kvantitativního uvolňování měl přijít co nejdříve.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

06. 06. 2018

České maloobchodní tržby v dubnu vzrostly o 4,7 % v meziročním srovnání. Tržby bez započtení prodejů automobilů zrychlily meziroční tempo růstu na 5,6 %. Po horších výsledcích z posledních dvou měsíců se maloobchodní tržby v dubnu vrátily na dráhu rychlého růstu. Klíčovým faktorem, který výrazně ovlivnil meziroční růst tržeb, byl vyšší počet dubnových pracovních dnů ve srovnání s loňskem. Velikonoce letos vyšly již na konec března a daly tak obchodníkům o dva běžné otevírací dny navíc. Po dvou měsících propadů se růst prodejů automobilů opět vrátil do černých čísel (+2,3 % r/r). Maloobchodní tržby bez aut budou v tomto roce podle našeho odhadu růst svižným tempem až 7 %.


Autor: Milan Frydrych, analytik Raiffeisenbank

01. 06. 2018

Oslabování koruny z posledních dnů bylo zapříčiněno velkou nejistotou na evropských trzích kvůli vyhrocené situaci na politické scéně v Itálii. Nicméně díky obnovenému posilování eura vůči dolaru nad EUR/USD 1,16 svůj trend obrátila i koruna. Ta od včerejška posílila z 25,95 až na 25,8 korun za euro. Italská situace se prozatím uklidnila a to způsobilo korekci jak kurzu eura, tak v důsledku i kurzu koruny.

Je dobré doplnit, že oslabování z počátku týdne postihlo všechny měny v našem regionu – tržní aktéři očividně přesouvají své investice do bezpečných přístavů. Nicméně míra oslabování měn našich sousedů je vyšší. Maďarský forint i polský zlotý téměř shodně oslabily o 2 %, zatímco koruna byla v úterý slabší jen o 0,8 %. Klíčovým faktorem je velice holubičí přístup centrálních bank obou zemí, které pokračují v extrémně uvolněné měnové politice a její změnu do normálního stavu čím dál více odkládají. Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank