Čtvrtstoletí od rozdělení Československa: Závislost na autech a paradox na pracovním trhu

Česko a Slovensko se před 25 lety vydaly na samostatnou cestu. Přes velmi odlišné přístupy k ekonomickým reformám si zůstávají obě země blízké. Dědictví několika generací ve společném státu nedokázal zcela přebít ani tak významný krok, jako slovenské přijetí eura. Nejviditelnějším pojítkem české a slovenské ekonomiky je jejich závislost na automobilovém průmyslu. Velkou odlišností je naopak situace na pracovním trhu.

 

Když se na podzim roku 1992 uzavírala historie společného státu Čechů a Slováků, mnoho lidí si kladlo otázku, který z nástupnických států dokáže lépe dokončit komplikovanou ekonomickou transformaci a následně rychleji dohánět západní Evropu. Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Český hrubý domácí produkt přepočítaný na jednoho obyvatele dosáhl předloni 88 % průměru Evropské unie, od roku 1995 si tak Češi polepšili o 12 procentních bodů. Slovensko dohání Evropu mnohem rychleji, za stejnou dobu poskočilo o 29 %. Startovní pozice Slovenska ale byla mnohem horší, HDP „na hlavu“ proto v roce 2016 dosáhl jen 77 % průměru EU.

 

V roce 2004 Česko i Slovensko společně vstoupily do EU. Netrvalo však ani pět let a jejich cesty se znovu významně rozdělily. Na prahu globální finanční krize se Bratislava rozhodla přijmout jednotnou evropskou měnu a stát se součástí eurozóny. „Ani v podmínkách extrémního vnějšího ekonomického tlaku, kterému byla česká a slovenská ekonomika vystavena na přelomu první a druhé dekády tohoto století, se nepotvrdilo, že by přechod na euro, resp. setrvání u koruny znamenalo pro jednu či druhou ekonomiku jasnou a nezpochybnitelnou konkurenční výhodu v oblasti dynamiky hospodářského růstu,“ komentuje hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.

 

Nejzřetelněji se společné kořeny české a slovenské ekonomiky projevují ve shodné závislosti na automobilovém průmyslu. V obou zemích se ročně vyrobí přes jeden milion vozů, což v součtu představuje 13 % výroby aut v celé EU. V přepočtu na obyvatele jsou Česko a Slovensko na prvních dvou příčkách na světě, ostatní země je následují s velkým odstupem. „Relativně vysokou závislost na automobilovém průmyslu nakonec potvrzuje i podíl tohoto oboru na celkové přidané hodnotě vytvořené během roku. Obě země jsou tak ,vydány na pospas‘ cyklické poptávce po nových osobních automobilech v Evropě, která právě kulminuje,“ upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.

 

Jednou z mála velkých odlišností mezi našimi ekonomikami je situace na pracovním trhu. Rozdíl mezi nezaměstnaností v Česku a na Slovensku vždy dosahoval nejméně 4 %. Zatímco česká nezaměstnanost je nyní u historického dna, na Slovensku dosahuje 7,4 procenta. Pro srovnání – Česko stejnou míru nezaměstnanosti zažilo naposledy před osmi lety. Slovensko dlouhodobě bojuje nejen s vysokou nezaměstnaností, ale i s pomalým růstem nabídky pracovních míst. „Dochází tak k situaci, kdy Slováci často odcházejí za prací do Česka, které je v současnosti na přílivu zahraničních pracovníků bytostně závislé,“ popisuje Petr Dufek. I když se situace na Slovensku v tomto směru v posledních letech zlepšuje, zůstává míra nezaměstnanosti v porovnání s ČR trojnásobná.

 

EXPRESS ZPRÁVY
18. 07. 2018
Dolar od včerejška posílil z EUR/USD 1,174 na EUR/USD 1,161, po velice optimistickém vystoupení šéfa Fedu, J. Powella v americkém Senátu. Ten dnes ve svém vystoupení pokračuje. Očekává se, že vyjasní svůj včera nejvíce okomentovaný výrok, podle kterého Fed úrokové sazby bude navyšovat, „prozatím“. Podle některých tím nešťastně popřel oficiální komunikaci centrální banky a naznačil tak dřívější ukončení růstu úrokových sazeb. Dnes by se senátoři měli šéfa Fedu zeptat na jeho názor na riziko převrácení výnosové křivky. Šéfka kansaské pobočky Fedu a zástupkyně jestřábího křídla měnověpolitické rady, E. George, ale dnes řekla, že se není třeba obávat převrácení výnosové křivky a podobný názor bude zřejmě mít i J. Powell.
Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank
09. 07. 2018

Brusel zvažuje vyjednání dohody mezi hlavními světovými exportéry automobilu o zrušení všech dovozních cel s cílem vyhnout se obchodnímu konfliktu s USA. Dohoda by měla vzniknout ještě před setkáním předsedy evropské komise J. Junkera a amerického prezidenta D. Trumpu, které by mělo proběhnout ještě tento měsíc. Dohoda by se týkala USA, Jižní Koreji a Japonska. To by mohlo přispět k uklidnění situace na trzích a snížení rizikové averze. Ještě před tím ale proběhne jednání lídrů členských zemí NATO, kde se očekává tvrdý spor D. Trumpa s ostatními představiteli kvůli neplnění závazku platit 2 % HDP na obranu, což je i případ České republiky.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

17. 06. 2018

Tento týden byl z pohledu měnové politiky prozatím nejdůležitějším v tomto roce. Americký Fed zvýšil opět své úrokové sazby a vyslal jasný jestřábí signál, že bude pokračovat i v následujících letech. ECB oznámila postupný konec kvantitativního uvolňování a definitivně tak ukončila éru ultra uvolněné měnové politiky. Naopak japonská centrální banka pokračuje v pumpování peněz do ekonomiky a dokonce snížila svojí inflační prognózu. S překvapením přišla i čínská centrální banka, která nezvýšila své úrokové sazby a nenásledovala tak rozhodnutí Fedu. Čínská ekonomika podle posledních čísel ztrácí svůj výkon. Zpomalila průmyslová výroba, maloobchodní tržby i investice. K tomu se přidávají obavy z obchodních válek s USA, které mohou čínskou ekonomiku hodně bolet.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

07. 06. 2018

Euro vůči dolaru za včerejší den posílilo na EUR/USD 1,177. Stojí za tím výroky hlavního ekonoma ECB P. Praeta, podle kterého utažený trh práce a stále slušné výsledky PMI zřetelně tlačí inflaci na svůj cíl. Nejdůležitější informací, která v jeho dnešním projevu zazněla, je to, že výkonná rada ECB příští týden zhodnotí výsledky programu kvantitativního uvolňování a naznačí, kdy přijde jeho ukončení. Podle jiného člena výkonné rady K. Knota by konec kvantitativního uvolňování měl přijít co nejdříve.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank