Čtvrtstoletí od rozdělení Československa: Závislost na autech a paradox na pracovním trhu

Česko a Slovensko se před 25 lety vydaly na samostatnou cestu. Přes velmi odlišné přístupy k ekonomickým reformám si zůstávají obě země blízké. Dědictví několika generací ve společném státu nedokázal zcela přebít ani tak významný krok, jako slovenské přijetí eura. Nejviditelnějším pojítkem české a slovenské ekonomiky je jejich závislost na automobilovém průmyslu. Velkou odlišností je naopak situace na pracovním trhu.

 

Když se na podzim roku 1992 uzavírala historie společného státu Čechů a Slováků, mnoho lidí si kladlo otázku, který z nástupnických států dokáže lépe dokončit komplikovanou ekonomickou transformaci a následně rychleji dohánět západní Evropu. Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Český hrubý domácí produkt přepočítaný na jednoho obyvatele dosáhl předloni 88 % průměru Evropské unie, od roku 1995 si tak Češi polepšili o 12 procentních bodů. Slovensko dohání Evropu mnohem rychleji, za stejnou dobu poskočilo o 29 %. Startovní pozice Slovenska ale byla mnohem horší, HDP „na hlavu“ proto v roce 2016 dosáhl jen 77 % průměru EU.

 

V roce 2004 Česko i Slovensko společně vstoupily do EU. Netrvalo však ani pět let a jejich cesty se znovu významně rozdělily. Na prahu globální finanční krize se Bratislava rozhodla přijmout jednotnou evropskou měnu a stát se součástí eurozóny. „Ani v podmínkách extrémního vnějšího ekonomického tlaku, kterému byla česká a slovenská ekonomika vystavena na přelomu první a druhé dekády tohoto století, se nepotvrdilo, že by přechod na euro, resp. setrvání u koruny znamenalo pro jednu či druhou ekonomiku jasnou a nezpochybnitelnou konkurenční výhodu v oblasti dynamiky hospodářského růstu,“ komentuje hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.

 

Nejzřetelněji se společné kořeny české a slovenské ekonomiky projevují ve shodné závislosti na automobilovém průmyslu. V obou zemích se ročně vyrobí přes jeden milion vozů, což v součtu představuje 13 % výroby aut v celé EU. V přepočtu na obyvatele jsou Česko a Slovensko na prvních dvou příčkách na světě, ostatní země je následují s velkým odstupem. „Relativně vysokou závislost na automobilovém průmyslu nakonec potvrzuje i podíl tohoto oboru na celkové přidané hodnotě vytvořené během roku. Obě země jsou tak ,vydány na pospas‘ cyklické poptávce po nových osobních automobilech v Evropě, která právě kulminuje,“ upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.

 

Jednou z mála velkých odlišností mezi našimi ekonomikami je situace na pracovním trhu. Rozdíl mezi nezaměstnaností v Česku a na Slovensku vždy dosahoval nejméně 4 %. Zatímco česká nezaměstnanost je nyní u historického dna, na Slovensku dosahuje 7,4 procenta. Pro srovnání – Česko stejnou míru nezaměstnanosti zažilo naposledy před osmi lety. Slovensko dlouhodobě bojuje nejen s vysokou nezaměstnaností, ale i s pomalým růstem nabídky pracovních míst. „Dochází tak k situaci, kdy Slováci často odcházejí za prací do Česka, které je v současnosti na přílivu zahraničních pracovníků bytostně závislé,“ popisuje Petr Dufek. I když se situace na Slovensku v tomto směru v posledních letech zlepšuje, zůstává míra nezaměstnanosti v porovnání s ČR trojnásobná.

 

EXPRESS ZPRÁVY
16. 04. 2018

Finanční trhy se zatím nezdají být výrazně znepokojeni nenadálým geopolitickým napětím, naopak na mnohých trzích se obchoduje jako by se nechumelilo. Brent v pátek vystoupal na téměř 73 dolarů, ale poté mírně oslabil na 71,77, když vyšlo najevo, že USA již nezvažuje další vojenskou akci v Sýrii. Rubl oslabil a jeho kurz vůči euru dosáhl skoro na EUR/RUB 78, ale během dneška posílil pod 77 rublů. Americké ministerstvo financí ještě dnes představí novou škálu protiruských sankcí, což by mohlo s rublem znovu výrazněji zahýbat. Záleží na intenzitě nových opatření.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

09. 04. 2018

Bilance tuzemského zahraničního obchodu v únoru dosáhla kladného salda 18,0 mld. Kč. Oproti únoru minulého roku je tak saldo zahraničního obchodu nižší o 2,9 mld. Kč. Za vyšším přebytkem ve srovnání s předchozím měsícem stál především růst vývozu elektroniky a v jeho důsledku vyšší přebytek obchodu s elektrickými zařízeními. Pomohla také levnější ropa a díky tomu i nižší deficit obchodu s černým zlatem. Naopak v souladu s poklesem růstu tempa růstu poptávky po autech a nižším tempem růstu výroby v tuzemském automobilovém průmyslu klesl i přebytek zahraničního obchodu s motorovými vozidly. Za letošní rok by přebytek obchodní bilance podle našeho odhadu měl dosáhnout přibližně 100 mld. Kč.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

03. 04. 2018

Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 0,75 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1,50 %.
ZDROJ: ČNB

25. 03. 2018

Obchodní válka mezi Čínou a USA dále eskaluje. Poté, co americká administrativa zavedla dovozní cla na čínské zboží v hodnotě 50 mld. dolarů s příslibem dalších opatření, Čína zareagovala obdobným opatřením vztahujícím se na 3 mld. dolarů amerického importu. Bílý dům teprve dává dohromady seznam produktů, na které se opatření budou vztahovat.  Mělo by se přitom jednat až o 1 300 produktových kategorií. Cílem zavedení těchto opatření by mělo být donutit Čínu změnit své praktiky v zahraničním obchodě a zároveň pomoci americkému průmyslu.


Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank