ČNB zvyšuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,25 %

Bankovní rada České národní banky rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy na 1,25 %. Rozhodnutí je účinné od 1. ledna 2019.

O novém nastavení sazby pro expozice umístěné v České republice rozhodla bankovní rada na svém zasedání 6. prosince 2017. „Pro zvýšení hovořila řada faktorů. Pokračuje rychlý růst bankovních úvěrů, zejména domácnostem na bydlení a na spotřebu,“ zdůvodnil rozhodnutí viceguvernér Vladimír Tomšík. „Účelem této rezervy není zastavit úvěrování, ale v dnešních dobrých časech vytvářet polštář pro časy horší,“ dodal.   

Proticyklická kapitálová rezerva byla zavedena jako důležitý nástroj makroobezřetnostní politiky v rámci Evropské unie v roce 2014. Tuto rezervu mají povinné instituce vytvářet na základě pokynů regulátora v období nadměrného růstu úvěrů. Ten obvykle zvyšuje finanční nerovnováhy a vede k růstu systémového rizika. Naopak v období poklesu ekonomické aktivity, doprovázeného rostoucími ztrátami z úvěrů, by měla být tato rezerva „rozpouštěna“, aby nefinanční podniky a domácnosti měly i nadále přístup k úvěrům bez nadměrně zpřísněných podmínek.

ČNB sazbu z nulové úrovně zvýšila poprvé v prosinci 2015, a to s platností od 1. ledna 2017. O jejím dalším zvýšení na 1,0 % bankovní rada rozhodla v červnu 2017, a to od 1. července 2018.

Bližší informace k tomuto rozhodnutí jsou uvedeny v Opatření obecné povahy ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy IV/2017.

EXPRESS ZPRÁVY
17. 06. 2018

Tento týden byl z pohledu měnové politiky prozatím nejdůležitějším v tomto roce. Americký Fed zvýšil opět své úrokové sazby a vyslal jasný jestřábí signál, že bude pokračovat i v následujících letech. ECB oznámila postupný konec kvantitativního uvolňování a definitivně tak ukončila éru ultra uvolněné měnové politiky. Naopak japonská centrální banka pokračuje v pumpování peněz do ekonomiky a dokonce snížila svojí inflační prognózu. S překvapením přišla i čínská centrální banka, která nezvýšila své úrokové sazby a nenásledovala tak rozhodnutí Fedu. Čínská ekonomika podle posledních čísel ztrácí svůj výkon. Zpomalila průmyslová výroba, maloobchodní tržby i investice. K tomu se přidávají obavy z obchodních válek s USA, které mohou čínskou ekonomiku hodně bolet.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

07. 06. 2018

Euro vůči dolaru za včerejší den posílilo na EUR/USD 1,177. Stojí za tím výroky hlavního ekonoma ECB P. Praeta, podle kterého utažený trh práce a stále slušné výsledky PMI zřetelně tlačí inflaci na svůj cíl. Nejdůležitější informací, která v jeho dnešním projevu zazněla, je to, že výkonná rada ECB příští týden zhodnotí výsledky programu kvantitativního uvolňování a naznačí, kdy přijde jeho ukončení. Podle jiného člena výkonné rady K. Knota by konec kvantitativního uvolňování měl přijít co nejdříve.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

06. 06. 2018

České maloobchodní tržby v dubnu vzrostly o 4,7 % v meziročním srovnání. Tržby bez započtení prodejů automobilů zrychlily meziroční tempo růstu na 5,6 %. Po horších výsledcích z posledních dvou měsíců se maloobchodní tržby v dubnu vrátily na dráhu rychlého růstu. Klíčovým faktorem, který výrazně ovlivnil meziroční růst tržeb, byl vyšší počet dubnových pracovních dnů ve srovnání s loňskem. Velikonoce letos vyšly již na konec března a daly tak obchodníkům o dva běžné otevírací dny navíc. Po dvou měsících propadů se růst prodejů automobilů opět vrátil do černých čísel (+2,3 % r/r). Maloobchodní tržby bez aut budou v tomto roce podle našeho odhadu růst svižným tempem až 7 %.


Autor: Milan Frydrych, analytik Raiffeisenbank

01. 06. 2018

Oslabování koruny z posledních dnů bylo zapříčiněno velkou nejistotou na evropských trzích kvůli vyhrocené situaci na politické scéně v Itálii. Nicméně díky obnovenému posilování eura vůči dolaru nad EUR/USD 1,16 svůj trend obrátila i koruna. Ta od včerejška posílila z 25,95 až na 25,8 korun za euro. Italská situace se prozatím uklidnila a to způsobilo korekci jak kurzu eura, tak v důsledku i kurzu koruny.

Je dobré doplnit, že oslabování z počátku týdne postihlo všechny měny v našem regionu – tržní aktéři očividně přesouvají své investice do bezpečných přístavů. Nicméně míra oslabování měn našich sousedů je vyšší. Maďarský forint i polský zlotý téměř shodně oslabily o 2 %, zatímco koruna byla v úterý slabší jen o 0,8 %. Klíčovým faktorem je velice holubičí přístup centrálních bank obou zemí, které pokračují v extrémně uvolněné měnové politice a její změnu do normálního stavu čím dál více odkládají. Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank