Česko vs. Slovensko: Kde si mladá rodina půjčí od státu na bydlení výhodněji?

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) od loňského dubna znovu poskytuje mladým rodinám úvěr na pořízení nového bydlení. Podporuje stát vlastní bydlení mladých rodin lépe v Česku, nebo na Slovensku a je o tyto úvěry vůbec zájem? Podívejme se na podmínky úvěrů obou zemí podrobněji.

 

Vybrané rozdíly v podmínkách poskytování státního úvěru pro mladé rodiny v ČR a SK

Parametry

ČR

SK

Žadatel

1-2 osoby do 35 let včetně, pečující o dítě do šesti let, nemusí být manželé

manželé do 35 let včetně nebo bez ohledu na věk pečující o dítě do 3 let (osvojené 5 let)

Výše úvěru

50 000 až 600 000 Kč, maximálně 50 % nákladů

55 000 EUR (cca 1,5 mil. Kč), maximálně 75 % nákladů

Splatnost

15 let

20 let

Úroková sazba

aktuálně 1,45 % p.a. na 5 let

2 % p. a. na celou dobu

Zajištění

zástava nemovitosti nebo ručitel do 55 let 

vždy zástava nemovitosti

Maximální příjem žadatele

nestanoven

čtyřnásobek životního minima domácnosti

"BONUS" za nové dítě

nestanoven

2 000 EUR za  narozené/osvojené dítě

Zdroj: Broker Trust, SFRB ČR, SFRB SK

 

Žadatel a hodnocení bonity

Oba státy primárně cílí na mladé rodiny do 35 let.  Věřící Slovensko poskytuje podporu bydlení pouze manželům, a to i bezdětným. V případě rodiny s malým dítětem neřeší ani věk rodičů. Zvýhodněné podmínky, například vyšší úvěr s delší splatností a nižším úrokem mohou u sousedů získat i rodiny s těžce zdravotně postiženým členem domácnosti nebo lidé, které nevychovávali vlastní rodiče.       

Pravidla pro posuzování bonity žadatele o státní úvěr jsou v obou zemích na mírnější úrovni, než je tomu u bankovních hypoték. A to i za cenu vyšší splátky úvěru způsobené relativně krátkou maximální dobou splatnosti. Slováci mají limit na dokládaný příjmem ve výši čtyřnásobku životního minima domácnosti a na rozdíl od Čechů si mohou sami jednoduše spočítat, zda na potřebnou výši úvěru se svým příjmem dosáhnou. Například slovenská rodina s jedním dítětem musí mít příjem nižší než cca 46 000 korun, a pokud chce maximální úvěr s nejdelší splatností, tak v případě absence dalších závazků musí na druhou stranu doložit příjem alespoň ve výši cca 22 500 korun.

Účel úvěru

V Česku lze úvěr použít na koupi nového bytu nebo domu bez ohledu na jeho stáří nebo velikost podlahové plochy, výstavba je podporována taktéž. Na Slovensku primárně podporují nové a menší byty, které vyžadují nižší náklady na provoz a údržbu.

Vzhledem k významně vyšší administrativní náročnosti (viz tabulka níže) se vyplatí žádat stát o úvěr jen omezené skupině lidí. Při koupi nemovitosti musí mít prodávající velkou ochotu čekat na schválení úvěru několik týdnů, což je při aktuální značné poptávce po vlastním bydlení významný handicap. Podepsaná (budoucí) kupní smlouva musí dokládat již ke schválení úvěru. Státní úvěr se tedy může hodit zejména při koupi nemovitosti od rodiny nebo známých či na úhradu zvýšených nákladů na dostavbu rodinného domu.

Některé rozdíly v poskytování hypoték a nového úvěru od SFRB v České republice

Parametry

Úvěr SFRB

Hypotéka

Poplatky

Zpracování úvěru

zdarma

dle sazebníku banky

(ZDARMA v rámci akce)

Čerpání úvěru

zdarma

dle sazebníku banky

Poplatky katastru za vklad

hradí SFRB

hradí žadatel

Odhad ceny zjištěné

hradí žadatel (není-li k dispozici odhad od banky k hypotéce nebo je zástava odlišná od pořizované nemovitosti)

není potřeba

Administrativní náročnost

VÝSTAVBA - stavební povolení

již ke schválení

až k čerpání

VÝSTAVBA – rozpočet

položkový rozpočet
(zpracovaný oprávněnou osobou)

souhrnný rozpočet na A4
(může být zpracovaný žadatelem)

VÝSTAVBA - čerpání bez faktur

NE

ANO

Podepsaná (budoucí) kupní smlouva

již ke schválení

nepodepsaný návrh
(podepsaná verze až k čerpání)

Zdroj: Broker Trust, SFRB

 

 

 

BONUS za nové dítě

Slováci mají jistý odpustek části dluhu ve výši 2 000 eur (cca 53 000 Kč), pokud se jim v době trvání úvěru narodí dítě nebo si je osvojí. Úvěr 300 000 korun s podobným bonusem ve výši 30 000 korun jsme od českého státu mohli naposledy získat v roce 2011.

Aktuálně se v případě přírůstku do rodiny dá v Česku využít jen přerušení splácení jistiny až na dobu dvou let.

Stát vs. hypotéka od banky

Nejprve trochu statistiky z obou států. V České republice bylo v roce 2016 na úvěry pro mladé vyčleněno 100 milionů korun. Poskytlo se jich jen 17 v objemu cca 10 milionů korun. Vážných zájemců bylo původně dvakrát více, ale přísná pravidla je odradila. Letos je k dispozici 50 milionů, aktuálně poskytnutých úvěrů je 14 v objemu necelých osm milionů.

Na Slovensku bylo v roce 2016 vyčleněno na úvěry pro mladé v přepočtu cca 160 milionů korun, půjček bylo poskytnuto 47 za necelých 60 milionů. O úvěr žádaly převážně rodiny s těžce zdravotně postiženým členem domácnosti. Banka by jim úvěr až na 40 let s úrokem jedno procento určitě neposkytla.    

Proč si tedy většina mladých českých a slovenských rodin na pořízení nového bydlení stále bere úvěr od banky a ne od státu?

V Česku je aktuálně průměrná roční úroková sazba na hypotéce mírně nad dvěma procenty, na Slovensku kolem 1,8 procenta. Mladí Češi by si i přes administrativní náročnost od státu půjčovali určitě více, kdyby jim stát půjčil za stejných podmínek jako Slovákům, tedy zejména vyšší částku s delší splatností a bonusem za nový přírůstek do rodiny.  Ostatně předchozí úvěrový program s bonusem na dítě poskytovaný v ČR v letech 2005-2011 byl tak úspěšný, že se za celé období poskytly úvěry v objemu přes sedm miliard korun a v loňském roce z nich stát odpustil prostřednictvím bonusu za dítě necelých 24 milionů korun.  Je to paradoxně skoro 2,5krát více, než si mladé rodiny loni od českého státu půjčily.

U našich sousedů je důvod nezájmu mladých rodin o státní úvěr jiný. Kromě toho, že jim banky dnes běžně půjčí za roční sazby i pod 1,5 procenta, mají navíc mladí za určitých podmínek od státu k dispozici na prvních pět let na úrokovou sazbu dotaci.

 Od některých bank díky tomu získají úrokovou sazbu blížící se nule. Tamní parlament už projednává zásadní změnu v poskytování dotací na hypotéky pro mladé, aby od příštího roku stát na této podpoře významně ušetřil a výhodu mohli využít všichni oprávnění žadatelé ve stejné výši a bez ohledu na banku, která jim hypotéku poskytla.

Jiří Kryl, hypoteční analytik společnosti Broker Trust

 

 

Broker Trust v jedné větě: Největší servisní organizace pro nezávislé finanční poradce na českém trhu. 

Broker Trust ve třech číslech: V České republice působíme od roku 2001. Spolupracujeme s více než 2000 aktivními poradci. V roce 2016 byl hrubý provizní obrat společnosti 1,04 miliardy korun.

Tři principy Broker Trustu: Svoboda podnikání pro partnery. Špičkové zázemí. Jasná pravidla a vysoký etický standard při poskytování finančního poradenství.

Něco navíc: Jako tzv. brokerpool umožňuje Broker Trust budovat partnerům jejich vlastní firmu, tým spolupracovníků či kmen klientů a zároveň využívat moderní nástroje a servis, díky kterým mohou poradci pomáhat s osobními financemi na nejvyšší úrovni.

 

EXPRESS ZPRÁVY
08. 12. 2017

Stavební produkce v ČR v říjnu meziročně vzrostla o 3,2 % (po očištění). Úřady vydaly o 4,6 % více stavebních povolení a celková orientační hodnota všech povolení byla o polovinu vyšší. Stavebnictví se tak po letní stagnaci vrací ke stabilnějšímu růstu. V příštím roce by stavební sektoru mělo pomoci zrychlení čerpání prostředků z fondů EU.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

07. 12. 2017

Objem českého průmyslu v říjnu poklesl o 1,5 % oproti září (po očištění). Je to druhý meziměsíční pokles v řadě, který je primárně způsoben efektem vysoké srovnávací základny ze srpna. Meziroční tempo růstu ale zrychlilo o 5,6 p.b. na 10,5 %, což je o dvě desetiny nad odhadem trhu. Největší příspěvek k růstu měla výroba motorových vozidel a produkce energií. Pokles byl zaznamenán v odvětví opravy a instalace strojů, u produkce usní, nebo u farmaceutických výrobků. Objem nových zakázek vzrostl o 10,3 % a tempo růstu bylo o něco rychlejší u tuzemských zakázek v porovnání se zahraničními. I tak by dobrý stav průmyslu u našich nejbližších sousedů měl vést k pokračování silného růstu. Český trh práce prohloubil již rekordně nízkou míru nezaměstnanosti a podle posledního průzkumu PMI se výrobcům podařilo po delší době zaplnit pracovní místa. Je zřejmé, že mnohým dlouhodobě nezaměstnaným se nyní daří najít uplatnění na pracovním trhu. Rostoucím problémem pro výrobce se zdá být nedostatek materiálů a zařízení. Přesto by tempo růstu průmyslu zatím nemělo příliš polevovat a pro celý rok 2017 odhadujeme průměrný meziroční růst 5,2 %.
 

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

05. 12. 2017

Americký senát v pátek překvapivě schválil vlastní návrh daňové reformy, která v posledních měsících hýbe americkým dolarem. Nicméně k úplnému prosazení zákona musí dojít k domluvě mezi oběma komorami kongresu na kompromisu jejich návrhů. V reakci na schválení dolar dnes mírně posiluje, ale podle našeho názoru mu zákon dlouhodobou podporu neposkytne i vzhledem k době, po kterou toto téma živí americký trh. V pátek vyjde statistika amerického trhu práce, v jehož případě trh očekává přírůstek více než 210 tis. pracovních míst mimo farmářský sektor, což je podle našeho názoru silně nadhodnoceno a očekáváme pouze 177 tis. I proto by mohl dolar v blízké době opět narazit na své limity.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

04. 12. 2017

Ve třetím čtvrtletí 2017 vzrostla průměrná nominální měsíční mzda v České republice o 6,8 % meziročně na 29 050 Kč. Po očištění o inflaci to znamená reálný růst o 4,2 %  r/r, což je pod odhadem mediánu trhu, který činil 5,1 % r/r reálně. Růst nominálních mezd oproti minulému čtvrtletí mírně zpomalil, i když za první tři čtvrtletí tohoto roku stále dosahuje slušného nominálního růstu 6,6 % r/r. Pomyslné nůžky příjmové nerovnosti se lehce uzavřely přiblížením mzdového mediánu k průměru. Mediánová mzda meziročně vzrostla o 7,1 % na 25 181 Kč. Stojí za tím zejména výrazné navýšení mezd ve státní správě a zvýšení minimální mzdy. Naopak nejvlažnější růst mezd pocítili zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví a v informačních a komunikačních činnostech. Zvyšování mezd je letos poháněno výbornou tuzemskou ekonomickou kondicí a historicky nejnapjatější situací na trhu práce. Pro celý rok 2017 odhadujeme, že průměrná mzda poroste alespoň 6% tempem při průměrné nezaměstnanosti mírně nad 4,0 %.
 

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank