Češi příliš spoléhají na stát. Myslí, že starobní a invalidní důchody jsou vyšší než ve skutečnosti

Polovina Čechů očekává, že jejich důchod bude vyšší, než jaká je současná realita. Přehnaná očekávání mají lidé i v případě výše invalidních důchodů.  Vyplývá to z nedávného průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Broker Trust. Spoléhat se přitom pouze na stát, ať už ohledně starobního či invalidního důchodu, může výrazně negativně ovlivnit životní úroveň, na kterou byli dotyční zvyklí.

 

Nejvíce Čechů (18,6 %) očekává, že jejich starobní důchod bude dosahovat 51-60 procent jejich předchozího příjmu. Jen o něco méně lidí (16,3 %) si myslí, že důchod dosáhne úrovně 61-70 procent příjmů. Přes 12 procent respondentů bylo ještě optimističtějších a uvedlo, že očekává starobní důchod ve výši 71-80 procent předchozího příjmu.

 

„Průměrný starobní důchod vyplácený v ČR se přitom letos pohybuje okolo 11 700 korun, což je pouze necelých 42 procent hrubé průměrné mzdy, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosahovala 27 899 korun,“ upozorňuje Michal Knapp, generální ředitel společnosti Broker Trust.

 

Ještě více zkreslené představy panují o výši invalidních důchodů. Nejvíce respondentů (15,1 %) očekává, že v případě nejvážnější invalidity by od státu dostávali 71-80 procent předchozího příjmu. Přes dvanáct procent lidí dokonce uvedlo, že by jim stát vyplácel 91-100 procent příjmu. Realita je ovšem opačná, průměrný invalidní důchod třetího stupně je nižší než průměrný starobní důchod.

 

 „Zvláště u klientů s nadprůměrným příjmem jsou vyplácené důchody nedostačující pro zachování jejich standardní životní úrovně. K obtížné zdravotní či rodinné situaci se tak přidávají i finanční komplikace. Neočekávaným událostem nedokážeme zabránit, můžeme se ale efektivně chránit proti finančním ztrátám v jejich důsledku, například vhodnou formou životního pojištění, kdy vyplácené pojistné plnění kompenzuje výpadek příjmů,“ říká Michal Knapp.

 

„Správná pojistná částka pro případ invalidity se vypočítá velmi snadno,“ vysvětluje Martin Podávka, ředitel Market Managementu Allianz pojišťovny. „Jediné, co potřebujeme znát, je informace o tom, kolik korun měsíčně utratí klient za chod domácnosti.“ To pojišťovacímu poradci stačí k tomu, aby pomocí počítačového programu spočítal vhodnou výši pojistného plnění pro případ invalidity.

 

Pokud tedy někdo měsíčně spotřebuje například 20 tisíc korun a jeho invalidní důchod by dělal 10 tisíc, pak by mu stejná částka měsíčně i scházela. Jestliže je mu 35 let, znamenalo by to do 65 let naspořit každý rok 120 tisíc korun. Což dohromady dělá 3,6 milionu korun. Na první pohled to vypadá jako obrovská suma, která bude stát hodně peněz. Nemusí to tak ale být. „Klienti i poradci totiž někdy dělají chybu v tom, že tuto částku uzavírají jako konstantní, tedy po celou dobu stejně vysokou a tím nutí klienta platit příliš vysoké pojistné,“ tvrdí Martin Podávka. „Když se však blíží termín odchodu do penze, už je třeba pokrýt mnohem kratší dobu. Jinak řečeno – na začátku je třeba mít pojistnou částku vyšší, ale postupně by měla klesat,“ dodává.

 

O průzkumu

 

Průzkumu se účastnil reprezentativní vzorek 509 respondentů ve věku od 15 do 59 let.

 

 

Broker Trust v jedné větě: Největší servisní organizace pro nezávislé finanční poradce na českém trhu. 

Broker Trust ve třech číslech: V České republice působíme od roku 2001. Spolupracujeme s více než 2000 aktivními poradci. V roce 2016 byl hrubý provizní obrat společnosti 1,04 miliardy korun.

Tři principy Broker Trustu: Svoboda podnikání pro partnery. Špičkové zázemí. Jasná pravidla a vysoký etický standard při poskytování finančního poradenství.

Něco navíc: Jako tzv. brokerpool umožňuje Broker Trust budovat partnerům jejich vlastní firmu, tým spolupracovníků či kmen klientů a zároveň využívat moderní nástroje a servis, díky kterým mohou poradci pomáhat s osobními financemi na nejvyšší úrovni.

 

EXPRESS ZPRÁVY
17. 06. 2018

Tento týden byl z pohledu měnové politiky prozatím nejdůležitějším v tomto roce. Americký Fed zvýšil opět své úrokové sazby a vyslal jasný jestřábí signál, že bude pokračovat i v následujících letech. ECB oznámila postupný konec kvantitativního uvolňování a definitivně tak ukončila éru ultra uvolněné měnové politiky. Naopak japonská centrální banka pokračuje v pumpování peněz do ekonomiky a dokonce snížila svojí inflační prognózu. S překvapením přišla i čínská centrální banka, která nezvýšila své úrokové sazby a nenásledovala tak rozhodnutí Fedu. Čínská ekonomika podle posledních čísel ztrácí svůj výkon. Zpomalila průmyslová výroba, maloobchodní tržby i investice. K tomu se přidávají obavy z obchodních válek s USA, které mohou čínskou ekonomiku hodně bolet.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

07. 06. 2018

Euro vůči dolaru za včerejší den posílilo na EUR/USD 1,177. Stojí za tím výroky hlavního ekonoma ECB P. Praeta, podle kterého utažený trh práce a stále slušné výsledky PMI zřetelně tlačí inflaci na svůj cíl. Nejdůležitější informací, která v jeho dnešním projevu zazněla, je to, že výkonná rada ECB příští týden zhodnotí výsledky programu kvantitativního uvolňování a naznačí, kdy přijde jeho ukončení. Podle jiného člena výkonné rady K. Knota by konec kvantitativního uvolňování měl přijít co nejdříve.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

06. 06. 2018

České maloobchodní tržby v dubnu vzrostly o 4,7 % v meziročním srovnání. Tržby bez započtení prodejů automobilů zrychlily meziroční tempo růstu na 5,6 %. Po horších výsledcích z posledních dvou měsíců se maloobchodní tržby v dubnu vrátily na dráhu rychlého růstu. Klíčovým faktorem, který výrazně ovlivnil meziroční růst tržeb, byl vyšší počet dubnových pracovních dnů ve srovnání s loňskem. Velikonoce letos vyšly již na konec března a daly tak obchodníkům o dva běžné otevírací dny navíc. Po dvou měsících propadů se růst prodejů automobilů opět vrátil do černých čísel (+2,3 % r/r). Maloobchodní tržby bez aut budou v tomto roce podle našeho odhadu růst svižným tempem až 7 %.


Autor: Milan Frydrych, analytik Raiffeisenbank

01. 06. 2018

Oslabování koruny z posledních dnů bylo zapříčiněno velkou nejistotou na evropských trzích kvůli vyhrocené situaci na politické scéně v Itálii. Nicméně díky obnovenému posilování eura vůči dolaru nad EUR/USD 1,16 svůj trend obrátila i koruna. Ta od včerejška posílila z 25,95 až na 25,8 korun za euro. Italská situace se prozatím uklidnila a to způsobilo korekci jak kurzu eura, tak v důsledku i kurzu koruny.

Je dobré doplnit, že oslabování z počátku týdne postihlo všechny měny v našem regionu – tržní aktéři očividně přesouvají své investice do bezpečných přístavů. Nicméně míra oslabování měn našich sousedů je vyšší. Maďarský forint i polský zlotý téměř shodně oslabily o 2 %, zatímco koruna byla v úterý slabší jen o 0,8 %. Klíčovým faktorem je velice holubičí přístup centrálních bank obou zemí, které pokračují v extrémně uvolněné měnové politice a její změnu do normálního stavu čím dál více odkládají. Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank