Budoucnost Itálie? Nová vláda bude bojovat nejen se stagnací ekonomiky

Na základě prvních povolebních průzkumů se rýsují jako nejpravděpodobnější dvě alternativy budoucí italské vládní koalice. Jednou z nich je středopravá koalice stran Bratři Itálie, Liga severu a Forza Italia. Další hypotetickou možností je široká koalice složená z Forza Italia a Demokratické strany.

 

Populismus v Itálii je na vzestupu. Poté, co Hnutí pěti hvězd odmítlo vstoupit do rokování s jinými stranami, politické riziko plynoucí z populismu pokleslo. Výsledky prvních povolebních průzkumů však nezměnily náš pesimistický výhled pro budoucí vývoj Itálie. Její hlavní charakteristikou je totiž to, že bez ohledu na aktuální politickou situaci a na aktuální vládnoucí stranu se ekonomická stagnace stala tamním normálem platícím po dobu uplynulých dvou dekád. Výsledky voleb na tom pravděpodobně nic nezmění.

 

Budoucí vláda nebude pravděpodobně schopna ani navzdory předvolebním slibům prosadit uvolněnou fiskální politiku. Bude totiž muset respektovat pravidla EU týkající se rozpočtového deficitu. Vláda bude muset navíc čelit nepříznivému vývoji ekonomiky. V střednědobém horizontu totiž očekáváme zpomalení ekonomického růstu.

 

Náš oblíbený ukazatel, úvěrový impuls, jehož vývoj předstihuje výkon reální ekonomiky o devět až 12 měsíců, začal klesat a v současnosti se jeho hodnota pohybuje zhruba na minus dvou procentech HDP. Očekávání ekonomického zpomalení proto nebude velkým překvapením. Důvodem budou nepříznivé bilance italských bank, nízká produktivita a slabé investice.

 

Ekonomický výhled navíc může ještě více zhoršit Evropská centrální banka (ECB) a její snaha normalizovat koncem tohoto roku měnovou politiku, což zvýší dluhové náklady Itálie. Těsně před volbami klesl rozdíl (spread) mezi výnosy desetiletých dluhopisů Itálie a Německa na nižší pokrizovou úroveň – na 1,3 %. Po dobu eurokrize to bylo až 5 %.

 

Přesto očekáváme, že úrokové sazby v Itálii musí koncem tohoto roku a v průběhu dalšího roku nevyhnutelně vzrůst. Zvýší to náklady na obsluhu dluhu a sníží vyhlídky ekonomického růstu. Upřímně řečeno, nevidím reálnou možnost, jak by nadcházející vláda mohla zvrátit vyhlídky na další ztracenou dekádu Apeninského poloostrova.

O autorovi:

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.

V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny. Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.

 

O Saxo Bank

Skupina Saxo Bank (Saxo), specialista na multi-asset obchodování a investice, nabízí kompletní sadu obchodních a investičních nástrojů, technologií a strategií. Už téměř 25 let nabízí Saxo Bank jednotlivcům i firmám přístup k profesionálnímu obchodování a investicím prostřednictvím technologií a zkušeností.

Plně licencovaná a regulovaná banka umožňuje soukromým investorům a institucionálním klientům snadno obchodovat s více aktivy z jediného účtu na různých elektronických zařízeních. Kromě toho poskytuje Saxo Bank svým firemním klientům, např. bankám a makléřům přístup k multi-asset obchodům, prvotřídním makléřským službám a obchodní technologii. 

Mnohokrát oceněné obchodovací technologické platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě. Saxo Bank, která byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a zaměstnává 1500 lidí ve finančních centrech po celém světě, včetně Londýna, Singapuru, Paříže, Curychu, Dubaje a Tokia.

EXPRESS ZPRÁVY
25. 05. 2018

Americký prezident D. Trump zvažuje zavedení cel na dovoz aut a jiných motorových vozidel. Jako důvod uvedl národní bezpečnost. Po úspěšném víkendovém komuniké o úpravě obchodních vztahů mezi USA a Čínou tak poslední plán amerického prezidenta zřejmě znovu rozžhaví obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Protesty proti tomu vznesly i představitelé Japonska, Jižní Korey a především Německa. Spolková kancléřka A. Merkel zatím odložila stranou své vlastní výtky vůči Číně a v dnešním vyjádření spojila síly s čínským premiérem L. Kche-čchiangem za záchranu multilateralismu. Po jednání v Pekingu oba zdůraznili, že jsou zastánci volného a férového obchodu. Čínský premiér také potvrdil, že podpoří EU ve snahách o udržení dohody s Iránem. A. Merkel ale také svého protějška varovala, že čínské investice začnou být v EU omezovány, pokud Čína neotevře svůj domovský trh stejnou měrou jako EU.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

16. 05. 2018

Americký dolar dnes prohloubil své zisky vůči euru, když posílil na současných 1,177. Svou roli hraje i včerejší opětovné překročení tříprocentní hranice amerických desetiletých výnosů. Úrokový diferenciál mezi německými výnosy se tak dostal na historicky nejvyšší úroveň.  Koruna se dnes neúspěšně pokusila o opětovné posílení pod EUR/CZK 25,50. V současnosti se však obchoduje na úrovni 25,55.


Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

10. 05. 2018

Koruna reagovala na výsledky, zejména na překvapivě rychlejší inflaci, skokovým posílením mírně pod úroveň EUR/CZK 25,50, kde se nachází i v současnosti. Mírným růstem reagovaly i úrokové sazby napříč výnosovou křivkou. Zítra vychází záznam z jednání bankovní rady z minulého týdne, kde by se mohly objevit nové myšlenky jednotlivých radních při pohledu na slabší posilování koruny nebo inflaci. Zároveň se dozvíme, kdo byl tím jedním hlasem ve prospěch vyšších úrokových sazeb. To by mohlo opět rozvířit vody kolem koruny a úrokových sazeb.


Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

09. 05. 2018

Americký prezident D. Trump podle očekávání rozhodl o vystoupení z nukleární dohody s Íránem. Tímto krokem opět vchází v platnost sankce, které uvalily USA na Írán před uzavřením dohody. Americké firmy a banky mají tři až šest měsíců na stáhnutí svých expozic v Íránu v závislosti na typu transakce. Zatímco Izrael a Saudská Arábie souhlasí s rozhodnutím, vystoupení z dohody vytváří nový konflikt napříč Atlantikem. Velká Británie, Francie a Německo stále trvají na dohodě a vyzívají Írán, aby setrval v jejím plnění. Obnovení sankcí tak opět snižuje globální nabídku ropy a její cena tak celý den roste. Ropa Brent je nejdražší od pádu ceny koncem roku 2014. Posílil i americký dolar, který ale v průběhu dne umazal dnešní zisk. V současnosti se obchoduje na úrovni EUR/USD 1,188. Americké akciové indexy nejeví přehnaný zájem o zrušenou dohodu, ale pravdu ukáže až dnešní obchodování. Americké desetileté dluhopisy se po pár týdnech vrátily nad tříprocentní výnos. Na druhou stranu se daří evropským trhům, které pokračují v několikadenním růstu. Pro další vývoj ceny ropy bude dnes podstatný výsledek mezitýdenní změny amerických zásob. Trh očekává nárůst o 1 000 tis. barelů, což by naznačovalo slabší americkou poptávku po černém zlatě.
Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank