Británii čeká po volbách tvrdý návrat do ekonomické reality

Skvělé načasování Konzervativců

Všeobecné volby ve Velké Británii, které se budou konat 8. června, jsou pro Konzervativce dobře načasované, protože negativní dopady brexitu zatím nejsou příliš zřejmé. Uspíšením voleb o 3 roky (původně měly proběhnout v roce 2020) dokázala premiérka Theresa Mayová zabít dvě mouchy jednou ranou: získá demokratické zvolení, které potřebuje pro další jednání s EU jménem Velké Británie a navíc i pětileté období politického klidu. Během něj bude moci zvládnout ekonomickou bouři, která se v důsledku odchodu z EU nevyhnutelně rozpoutá.

Když Theresa Mayová volby vyhlásila, průzkumy naznačovaly její klidné vítězství. V politice se však situace mění velmi rychle. Většina posledních průzkumů veřejného mínění potvrzuje, že Labouristé náskok snížili. Průzkum YouGov dokonce naznačil, že by Konzervativci mohli přijít o většinu, kterou získali ve volbách v roce 2015 (330 křesel), což okamžitě stlačilo libru níž v obavě z Parlamentu neschopného rozhodovat. Z našeho pohledu přilákal tento průzkum až příliš pozornosti, ačkoli jeho metodika je poněkud kontroverzní. Průzkum YouGov totiž ponechává značný prostor pro odchylky. Prozatím většina průzkumů stále jasně ukazuje na vítězství Toryů.

UKIP ztrácí podporu. Brexit tak budou vyjednávat ti, co ho nepodpořili

Strana by v případě potřeby mohla podepsat koaliční dohodu s Liberálními demokraty podobně jako po volbách v roce 2010 s podmínkou, že se dohodnou v otázce imigrace. Liberální demokraté chtějí povolit imigraci „vzdělaných odborníků“, zatímco Konzervativci chtějí omezit celkovou imigraci na desítky tisíc lidí ročně. Ačkoli jsou tedy nyní předvolební průzkumy těsnější, než ukazovaly původní předpovědi, očekává se, že Konzervativci si moc udrží. Důležitým faktem je, že UKIP, která byla silně pro brexit, ztrácí v průzkumech podporu. Podle nejnovějších odhadů ztratila až 3 % voličů. Velké strany jsou tak paradoxně zodpovědné za implementaci brexitu, který původně vůbec nepodpořily.

Z ekonomického hlediska nastává nyní to nejtěžší. Okamžitý a nejviditelnější dopad brexitu je devalvace libry. Vezmeme-li v úvahu paritu kupní síly, GBP je podhodnocena proti USD o nějakých 15 %.

GBP vs. parita kupní síly: -15 %

 

Za posledních 90 let byla devalvace zásadním ekonomickým nástrojem Velké Británie, avšak nikdy nedokázala vyřešit dlouhodobé problémy. Ani teď to není řešením, protože cenová elasticita poptávky po exportu je slabá. Proto 1% pokles relativní ceny zboží vytvoří pouze 0,41% nárůst exportu po devíti čtvrtletích. Pro srovnání – podobný pokles ceny ve Francii zvýší export zhruba o 0,8 %.

NEER vs. CPI

 

Kromě toho vede devalvace měny k nárůstu importované inflace. Do začátku roku byl současný nárůst inflace (index spotřebitelských cen CPI byl na 2,6 % ve srovnání s 0,3 % před britským referendem) vyrovnáván udržitelným růstem mezd. Podle výsledků průzkumů mezi předními podnikateli to tak ale v nadcházejících měsících nebude. Vzhledem k rostoucí nejistotě o dalších jednáních mezi Londýnem a Bruselem zřejmě můžeme čekat období zdrženlivých mezd.

Velká Británie: příspěvek k růstu (2009-2017)

 

V posledních čtvrtletích byla spotřeba domácností jedním z nejvíce pozitivních přínosů růstu britského HDP. Vyšší inflace ve spojení s omezeným růstem mezd by však nyní způsobila propad kupní síly a tedy i spotřeby domácností. Britská ekonomika vykázala v prvním čtvrtletí nejslabší růst z celé G7, dokonce slabší než Itálie. V Saxo Bank očekáváme, že britský růst ve zbytku roku ještě o něco zpomalí. Po hlasování ve prospěch brexitu totiž musí Britové v krátkém a středním období počítat s obtížným návratem do ekonomické reality.

O autorovi:

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.

V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.

Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.

EXPRESS ZPRÁVY
18. 01. 2018

Podle nové zprávy Eurostatu Česká republika zaznamenala nejvýraznější meziroční nárůst cen domů a bytů v celé Evropské unii. Index cen bydlení ve třetím čtvrtletí roku 2017 meziročně vzrostl o 12,3 %. Vysoký meziroční nárůst je ale způsoben hlavně silnými mezičtvrtletními nárůsty cen v předchozích kvartálech. Zatím nejvýraznější mezičtvrtletní nárůst cen bydlení byl zaznamenán na konci roku 2016, kdy dosáhl 4,7 %. Od té doby ale tempo mezičtvrtletního nárůstu cen jasně zpomaluje. Ve třetím čtvrtletí loňského roku tempo růstu pokleslo na 1,6 %. Z toho lze vyvodit, že nejsilnější růst cen již má český trh s nemovitostmi za sebou. Nedostatečná nabídka na trhu nemovitostí spolu s napjatým pracovním trhem a růstem platů zřejmě budou v příštích měsících napomáhat pokračujícímu růstu cen domů a bytů ve většině republiky, byť pomalejším tempem než doposud.
 
Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

12. 01. 2018

 
První odhad růstu HDP v Německu za celý rok 2017 leží na 2,2, % r/r. Jedná se o desetinu procentního bodu pomalejší tempo růstu, než očekával medián trhu. Pořád to ale znamená, že Německá ekonomika loňský rok expandovala nejrychlejším tempem za posledních šest let. Dnešní statistika se tak přidává ke zprávám, které dokazují, že ekonomika zemí eurozóny se těší velmi dobré kondici. Listopadová průmyslová výroba v eurozóně vzrostla o 3,2 % meziročně a naznačuje pokračování slušného tempa růstu. Německo a jeho nejbližší sousedé v eurozóně vstupují s novým rokem do nových výšin současného hospodářského boomu. V roce 2018 by německé tempo růstu nemělo nijak polevit, z čehož bude bezesporu profitovat i naše ekonomika.

Autor: Jakub Červenka,analytik Raiffeisenbank

09. 01. 2018

Průmyslová výroba v listopadu meziměsíčně vzrostla o 3,7 %. Meziroční tempo růstu zpomalilo na 8,5 %, což výrazně překonalo medián odhadů trhu o téměř tři procentní body. Český průmysl si tak udržuje nečekaně dobrou kondici. Nejvíce k meziročnímu růstu přispěla výroba energií, motorových vozidel a elektrických zařízení. Pokles naopak zaznamenala odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a těžby nerostného bohatství. V meziročním srovnání zpomalilo tempo růstu nových zakázek na 3,3 %. I přes pomalejší růst zakázek stále platí, že tuzemské zakázky rostou rychleji než ty zahraniční. Trh práce dále prohloubil rekordně nízkou míru nezaměstnanosti, která dopomohla k tomu, že průměrná mzda v průmyslu vzrostla o 8,4 % na 36 796 Kč. Tuzemský průmysl se veze na vysoké zahraniční poptávce a dobrém stavu průmyslu v Polsku a Německu. Podle našeho odhadu poroste průmyslová produkce tempem 5,7 % za celý rok 2017, zatímco v roce letošním jen mírně zpomalí na 4 %.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

05. 01. 2018

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok získal další prestižní ocenění.  Renomovaný měsíčník The Banker z vydavatelství Financial Times Group mu udělil cenu Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2018. Odborná porota ocenila způsob ukončení kurzového závazku, který se obešel bez tržních otřesů. Jako další důvod označili hodnotitelé následný návrat ke konvenční měnové politice, který spolu s přísnějšími makroobezřetnostními opatřeními pomohl předejít vzniku bubliny na trhu nemovitostí.

Zdroj:  ČNB